Reakce na recenzi:

Snake - @ 27.03.2017

AMS – AMS 190 CD /2011/
Papersleeve edition.

Eneide byla až donedávna jen jednou z mnoha - ze zdánlivě nekonečného zástupu - zapomenutých kapel a za svou "reinkarnaci" vděčí především obrozenému zájmu o italský progresivní rock a internetu.

Pod názvem Eneide Pop vznikla v roce 1970, o dva roky později si jméno zkracuje na Eneide a vyráží na turné jako předskokan Van Der Graaf Generator. Koncerty jsou nadočekávání úspěšné a tak dostává nabídku na první studiové album. Matroš na desku byl natočen a smíchán koncem roku 1972, jenže vydavatel zahučel do dluhů a tak to šlo k ledu. O další dva roky později se Eneide definitivně rozpadají...

Naštěstí si kluci z kapely nechali studiové pásy a v roce 1990 - na vlastní značce LPG - vydali limitovanou edici 500 ks očíslovanejch a podepsanejch elpíček. Na CD se to prvně objevilo v roce 1995 a potom - v podobě luxusní mini vinyl repliky - v roce 2011. Nejnovější reedice na vinylu je od AMS a vyšla loni - tzn. v roce 2016.

Deset kousků (plus dva bonusy z roku 1995), čtyřicet sedm minut. Podle některých opakujících se pasáží a nápěvů soudím, že by tady mohlo jít o nějaký koncept, ale důkazy nemám. Nejdelší skladba na desce - propracovaná Non voglio Catene - má téměř osm minut, ty ostatní jsou překvapivě krátké. Je to takový mix hard a prog rocku, s pěknými kytarovými a klávesovými sóly. Myslím, že milovníci Hammond organu si tady přijdou opravdu na své. Skvělej je i bubeník, který hraje na spoustu úderů, takřka jazzově a to mám rád. Pochopitelně nechybí ani příčná flétna a tak to (občas) připomíná Jethro Tull. Z italské scény tady slyším PFM, Jumbo, nebo Capitolo 6.

Téměř každá pecka je z trochu jiného těsta, album je tak velmi rozmanité a chvíle s ním strávená uteče jak voda. Dvě skladby ("Oppressione e disperazione" a "Ecce omo") jsou instrumentální, zbytek s pěknými a "bohatýrskými" vokály v italštině. Zajímavé je i využití kontrabasu ve třech baladách. Zvuk je - s ohledem na italskou kapelu a rok výroby - velmi dobrý a detailní. Fanouškům archaického prog rocku ze samého kraje sedmdesátých let by se to mohlo líbit...

Povedené jsou i dvě bonusové skladby z plánovaného, ale nikdy nerealizovaného projektu "Il Sogno di Oblomov" (1995).

Reedice od AMS je luxusní a pečlivě zpracovaná, takhle kdyby to chtělo vždycky vypadat. Je v podobě rozkládací mini vinyl repliky a osmistránkový booklet obsahuje předmluvu (v italštině i angličtině), texty písní a spoustu raritních fotografií. Italové si ty svoje klenoty umějí hýčkat...

Vynikající přírůstek do každé rockové sbírky !