Plant, Robert - Carry Fire (2017)
Reakce na recenzi:

Letošní podzimní dny rozjasnilo vydání dalšího sólového počinu R.Planta...
Ve stručnosti lehce nastíním výsledek, jaký jsem zaznamenal při několikerém poslechu.
Album otevírá folkově laděná a singlová The May Queen. V této poloze jsme Roberta slyšeli na předchozích deskách několikrát. Season’s Song a Dance With You Tonight mě ničím nenadchla, naopak Carving...se mnou pěkně zavibrovala.
Velmi potěšila pomalá A Way With Words s klavírem a smyčci (trochu se mi při ní zjevil Nic Cave) a Carry Fire s orientálním motivem vybrnkávaným na dobro a vyšperkovaná řadou dalších akustických nástrojů. Jako by vypadla z desky No Quarter.
Při hitové Bones of Saints s drsně zkreslenou kytarou se trochu zatmělo, jak nám nad domem prolétla vzducholoď.
Výborná je i Keep it Hid s temně elektronickým zvukem kláves.
Zvláštní je duet s Chrissie Hynde (Pretenders) v cover verzi rockabilly songu Ersela Hickeyho, která byla rozložena na atomy a poté transformována do takřka nové písně, která mě však neoslovila. Pomalá Heaven Sent s procítěným Plantovým zpěvem důstojně zakončuje tuto desku.
Shrnutí na závěr : Robert Plant ve většině písní drží svůj standart, tak jako na předešlé desce. Se stejnými muzikanty znovu skládali puzzle ze všech stylů a nálad, s nimiž v předchozích letech koketovali. Je jedno, zda se jednalo o rock, pop, folk, blues, hard rock či etno prvky. I tentokrát byly jednotlivé dílky složeny do vkusného obrazu, s jedinou malou odchylkou oproti jiným albům - v některých písních lze zaslechnout v aranžmá použití různých elektronických zvuků.
Zvukově se deska povedla, aby taky ne – produkoval si ji mistr sám a o mastering se postaral světoznámý Bob Ludwig. Nižší dynamika na CD je záměrem, určitě se objeví verze v HD rozlišení, kde bude dynamika o něčem jiném.
PaloM @ 06.11.2017 14:48:59 | #
Jirka, mal som napísanú obsiahlu reakciu a zrovna zhavaroval Progbard, mal asi hodinu výpadok.
Tak iba toľko, že Plant na staré kolená si našiel polohu "world music", ktorá mu sedí.
CD mi už došlo, krásny dvoj-obal z tvrdého papieru,
ale na vnútornej dvojstrane fľak z rozmazaného lepidla, čo ruší pod silným svetlom. Týždeň predtým som zase našiel po rozbalení 2DVD Gilmoura (Pompeje) viditeľný škrabanec na 1.DVD. Kľudne to prešlo kontrolou, však to nepočuť, nevidieť, ale mňa to vizuálne vyrušuje.
Stratil som ilúzie, výroba hudba sa dnes berie ako akýkoľvek iný komerčný tovar a to je smutné.
No tá nižšia dynamika je na odsúdenie a takýto zámer nechápem. HD audio verzie ma nezaujímajú zatiaľ. Za čo platím, chcem mať v plnej kvalite.
Vďaka za recenziu