jirka 7200 - @ 17.11.2017 | #

Kanadská skupina Innerspace přichází v roce 2012 se svou debutní a zajímavě pojatou koncepční deskou „The Village“ (Vesnice).

Po hudební stránce je montrealská kapela rámcově zakotvena ve středně tempém projevu Pink Floyd z období desek Animals – The Wall. Stavba určitých částí písní, barva kytary a hlasový projev Phila Burtona dá upomenout na Davida Gilmoura, naopak klávesista Marc-André Brunelle své klávesy a hammondky používá moderněji - v intencích dnešního melodického neo prog rocku.

Povrchní poslech svádí k unáhleným závěrům a odsudkům Innerspace jako plagiátorů díla Růžového Flojda, já však po několika desítkách přehrání i přes určité styčné body s PF vlastní vklad Innerspace ve výsledku slyším a naopak oceňuji propracované aranže, použití saxofonu, či ženského doprovodného zpěvu nebo ruchy a efekty oddělující jednotlivé části skladeb.

Není to bohapustá kopie, ale uctivé a svěží rozvíjení odkazu anglických velikánů. Innerspace nejsou v náladách a atmosféře svého díla tak temně ponuří, většina songů má předpoklady se stát se hitem.

Kapela popisuje v zajímavých textech v podstatě fungování jedné vesnice :

v Land of Hope je kritizována určitá skupina lidí, kteří berou život příliš lehkovážně, něco ve smyslu jízdy na horské dráze v zábavním parku, ve skoro 12-ti minutové Wild Flower je nastíněn trpký úděl žen, co prodávají své tělo, v Mister Mayor je pranýřován úplatný starosta vesnice. V Old Wreck se řeší vztah k žebrákům utápějících se v alkoholu.

V nejambicióznější části alba ( i po hudební stránce) – v epicky zpracované etudě Slippery Case o dvou částech je rozebíráno osudné selhání kněze místní církve a v dalších dvou skladbách je řešena otázka slepé víry. V závěrečné, očistně optimistické Land of Reason, (jíž předchází intro plné elektronických efektů, jak z Flash Gordona) text vybízí k prozření a vymanění se ze zákonů zkostnatělé vesnice.

V přeneseném slova smyslu lze dle mého chápat život v ohraničeném teritoriu jedné vesnice jako modelovou studii kritiky lidské společnosti jako takové.

Nelze opomenout kvalitní zvuk nahrávky Innerspace, která je se zajímavým a příjemně melodickým art rockem připravena zaujmout poslochače nejen v USA.



https://www.youtube.com/watch?v=RpA6imVVx2c&index=7&list=PLF6BFE82606E695F9

jiří schwarz @ 19.11.2017 00:28:22 | #
Ahoj Jirko 7200, napsal jsi hezkou recenzi, fajn, že jsi představil novější kapelu a fundovaně jsi rozebral, jak kapela udělala společenský portrét vesnice. Chápu, že se projekt Village může zdát někomu zajímavý (třeba i dříve, než po mnoha desítkách přehrání). Mě ale po 2 přehráních (víc jich nedám) ta věc nudí a nudí.

Myslím, žes trefil, že nejblíž má k Wall (byť konkrétní zvuk polknutí připomíná Alan’s Psychedelic Beakfast z Atom Heart Mother, sólový part zpěvačky zas The great Gig in the Sky z Dark Side..). Místy ta podoba s PF je tak prvoplánová, až komická; divím se, že to kapele nepřišlo trapný. Můj problém navíc je, že i spojenectví Waterse a Ezrina ve Wall se mi zdá místy pompézní, nabubřelé a trochu nudné, a tahle kapela k tomu nepřidala nic. Že by to bylo „svěží“ rozvíjení odkazu PF, to si tedy nemyslím. Na albu sice není jediné místo, kdy bych se ošíval (krom těch bliknutí „dyť tohle je jako tamto z PF), ale taky jediné, kdy bych byl u vytržení. Vychází z toho průměr.