john l - @ 27.01.2020 | #

Poslední týden si potřetí pouštím desku Grand Tour od Big Big Train. Postupně si projíždím některé z jejich alb a malinko srovnávám. V konečném výčtu mě vychází jejich novinka, která už novinkou úplně není, jako další perfektní zásek BBT. Nezatracuju kapelu za to, že pracuje s podobnými výrazovými prostředky. Já v tom vidím vývoj, i když možná pozvolný. Grand Tour má překrásné digipackové zpracování se spoustou povedených akvarelových kreseb a dotaženým informačním bukletem. Zvuk je na dnešní dobu až nebývale dynamický. Tady musím kapele vyseknout poklonu. Jde poznat, že se snaží svoje fanoušky potěšit. Nejen jejich oko, ale i ucho. Hudba může někomu připadat sterilní a předvídatelná, ale to je u devadesáti procent sloužících skupin taky. Já si myslím, že ten, kdo má BBT rád, musí být spokojený i s Grand Tour.

Nenašel jsem tam žádné zbytečné skladby, které nemají posluchači co nabídnout. Právě naopak. Hudba BBT je už dlouho nesmírně nápaditá a aranžérsky pulzující. Mezi dnešní produkcí kapel, které se dokázali prosadit mezi širší publikum a hrají podobný model moderního progresivního rocku, nemají konkurenci. Nakonec se stačí zaposlouchat třeba do velkolepé skladby Ariel a musí každého znalce takové muziky trknout která bije. A to už nechci laborovat nad tím, jak božsky to asi musí znít naživo. To je krása oblečená do not. Dávám pět bodů za jedno z nejlepších alb BBT.

Pantata83 @ 03.02.2020 12:15:29 | #
Dovolím si zareagovat na hodnocení poslední fošny B.B.T. a asi nebudu sám kdo potvrdí, že přílišní téměř každoroční příděl této skvělé kapely, spíše potvrdil klesající úroveň, kterou za mě nastolilo skvělé dá se řící dvojalbum English Electric, pak už to prostě jede šupem dolů, až na pár dobrých písních jsou pro mě alba Folklore a Grimspound "dobré" na celé polovině track listu a poslední jmenovité jsem s byť velkým nasazením, ale o to větším zklamáním po několkaterém poslechu odložil add acta. Bohužel alb typu Underfall Yard a Difference machine, ze kterých na mě chrčelo tolik vesmírného negativna, už se asi nedočkáme. Řekl bych, že nám kapela až příliš zfolkovatěla a nejsem si jistý jestli v tom dobrém slova smyslu a lesku předchozích alb. David Longdon je skvělý zpěvák, textař, hudebník, jen by to chtělo ne prostě jen další album. Možná by chlapcům pomohlo načerpat nové energie a přijít s nápaditějšími příběhy a hudbou. Trochu mi to připomíná vykradenost alba Somewhere Else a Happiness is the road od mých milovaných Marillion, kde přece jen přestávka pomohla přijít s lepší hudbou v podobě Sounds that canť be made, ale co naplat druhé Brave ani Marbles překonat jen tak nejdou. Budou to mít B.B.T. stejně složité? Paralela by tu byla, hoši jsou dost ostřílení, snad....