Reakce na recenzi:

Judith - @ 22.07.2023

Skladby z nového alba vznikly původně pro komorní doprovod akustické kytary (loňská limitovaná edice Is There Really A Mind?), což říká něco o jejich kompozici. Je v jádru písňová, mnohdy se drží nejprostší stavby sloka - refrén, a výraznou roli mají od počátku texty. S plným nástrojovým obsazením se nic z této prostoty a přímosti osobního sdělení neztrácí, album však získává na hloubce. 

Ta je založena především na pečlivě a vytrvale budované atmosféře. Zvukově i náladou mi album evokuje večírek na výletní lodi pořádaný pro úzkou společnost v kajutě pod čarou ponoru. Ať už tóny vyluzuje kterýkoli nástroj, nejčastěji zní jako dotek kovu o kov - nezúčastněně, stísněně a zároveň velebně. Pocitu velebnosti napomáhají doprovodné vokály, které Girův osobitý recitativ povznášejí do vyšších sfér.

Dalším podstatným rysem předložené hudby je trvání. Většina skladeb má rozsah kolem sedmi, osmi minut, z dvouhodinového alba - v podobě dostupné na streamovacích službách - pak vyčnívá bezmála třičtvrtěhodinová The Beggar Lover (Three). Zvuky se zde spíše repetitivně vrství a nabírají na intenzitě, než by přímo gradovaly, kompozice se vyznačují jistou mechaničností, což jim nijak neubírá na působivosti. 

Ze zlomků zachycených slov i celkové nálady mám dojem, jako by se Swans na novém albu loučili se životem nebo minimálně vyrovnávali s fatální ztrátou, nejspíš jde ale o obecné ladění jejich tvorby, případně ozvuky lockdownu. Jako reprezentativní ukázku bych doporučila skladbu No More of This.

Pro mě je deska velmi příjemným překvapením. Vyznívá na jednu stranu propracovaně až vytříbeně, zároveň jí nechybí syrová naléhavost a aura čehosi velmi původního, které na Swans obdivuju.