Luboš - @ 06.07.2016 | #

Skotskou skupinu se slovanským (přímo ruským) názvem jsem objevil nedávno, ale okamžitě jsem si ji zamiloval. Tahle skupina vydala pouze jednu desku, která zřejmě v té na rockovou hudbu plodné době zapadla.

Na desce je pět delších skladeb hraných s ohromným nasazením. Všechny skladby podkreslují rozskřípané Hammondy. Výborný zpěvák Zeik Hume a kytarista Mick Riddel. Úvodní dvoudílná skladba Three Days After Death je uchvatná, parádní rocková jízda se vším co k tomu patří. Skladba Aunty Mary's Trashcan s výborným riffem, tahle deska se mi líbí od začátku do konce. Nejde mi na rozum, že něco takového jsme mohli v té době opominout. V té době jsem měl oči a uši v této kategorii pro Led Zeppelin a ostatní kapely šly bokem.

Vynikající deska, které se vyrovnají v kategorii hard rocku snad jen jmenovaní Led Zeppelin a Atomic Rooster. Není to za maximum, ale čtyři hvězdy jsou dostatečné.

Jardo @ 11.07.2016 21:18:40 | #
Prvú polovicu sedemdesiatych rokov mám veľmi rád, ale s tým poloamaterizmom (u niektorých nahrávok) musím súhlasiť. Súčasne však dodávam, že v konečnom zúčtovaní to (u mňa) nehrá žiadnu rolu, pretože podstatné je to, či ma daná nahrávka osloví, zaujme.

Ak niekoho odradzujú poloamatérske nahrávky tohto obdobia, tak nech radšej ani neskúša tie bluesové z medzivojnového obdobia (20. a 30. roky). Tam to v mnohých prípadoch doslova smrdí amaterizmom (koľkí bluesmani vedeli niečo o hudobnej teórii, notách...), no súčasne dodávam, že "takú autentickosť, uveriteľnosť, presvedčivosť a hudobné cítenie, fíling" jednoducho nemá z (vysoko)profesionálnych hudobníkov (tvoriacich zložitú hudbu /prog-rock,metal, prog-avant/ pre tzv. náročných poslucháčov azda nik.

Trochu som odbehol od témy... no chcel som len zdôrazniť, že ani amaterizmus/profesionalita neznamenajú automaticky odpad/veľdielo. Kým technika sa (síce s veľkou námahou a drinou, ale predsa len) naučiť dá, tak hudobné cítenie ani zďaleka.