Reakce na recenzi:

Vagant - @ 08.08.2015

Vzhledem k tomu že se brzy nastěhuji do Košíří pocítil jsem touhu vyjádřit sympatie k tomuto věru utajenému klenotu českého artrocku. Jan Spálený pracoval jako hudební režisér v Supraphonu a jen tak pro osobní potěchu si zinstrumentoval velebáseň Vítězslava Nezvala z roku 1927. Tuto zálibu podědil po svém dědečkovi, který ve volném čase relaxoval u četby partitur vážné hudby. Edison ležel u Spáleného na skříni a padal na něj prach až do chvíle než jej objevil Hynek Žalčík. Doporučil nahrání celého dílka, které také svými konexemi protlačil. Vznikl sevřený útvar plný dynamiky, který můžete poslouchat pořád a pokaždé v něm naleznete něco zajímavého. Ať už jde o básnickou metaforu nebo instrumentální obrat.
"šli jsme ruku v ruce v otevřeném snění - za město, kde počínaly Košíře"