Reakce na recenzi:

jirka 7200 - @ 08.09.2018

Další inkarnace Uriah Heep v novém miléniu mě po předchozím povedeném Wake The Sleeper opět potěšila albem pojmenovaným Into The Wild. Hlavní skladatelská dvojka Mick Box s Philem Lanzonem vytvořila silný tandem, který dokáže vysázet do tří let silnou kolekci, která věrného fandu bude provázet po celé to období až k další novince.

Na tomto albu v silně nostalgickém hard rockovém duchu s výraznými hammondkami v pozadí krom několika přímočařejších a kapánek slabších písních najdete především živější skladby. Nejrychlejší jsou skvělé I Can See You nebo Into The Wild s melodickým refrénem, které válcují vše kolem jako správná hard rocková lokomotiva. Stadionovou halekačku ve stylu AC/DC či Def Leppard zastupuje úvodní Nail on the Head. Kolegy Deep Purple připomene Money Talk. Zajímavě zní Lost s až orientálním motivem a především nenápadný skvost alba - v rámci žánru až progresivně pojatá Trail of Diamonds s kouzelným zlomem z jímavé balady do hutné rockové jízdy. T Bird Angel drží laťku vysoko a s Kiss of Freedom se vyklidněni doploužíme do cíle. Poctivý hard rockový počin, který nepřináší nic nového a objevného. Vytvořit však dnes podobnou desku 99% skupin nedokáže.

Na vinylu skvělý zvuk, o který se postaral (tak jako na několika posledních deskách UH) producent Mike Paxman spolu se Steve Rispinem (Asia, Lifesigns, Steve Howe).