rocrec - @ 13.08.2010 | #

Tedy jen žasnu, že ještě nikdo nenapsal hodnocení k tomuto podle mne nejzdařilejšímu cd Guns N´Roses. Pro mne velká čest, že mohu být první.
Přestože Appetite for Destruction je nejuznávanějším albem této skupiny, myslím že se jedná o perfektně propracované cd, které je revolučním výtvorem této neklidné hudební kapely.
Geniální zpěv Axela Rose a stejně tak geniální sólová kytara, kterou pevně drží ve svých rukách Slash, je důkazem, jak se dá předběhnout doba a že i po dvaceti letech je opravdu co poslouchat. Samozřejmě by jsme neměli opomínat ostatní hudebníky, kteří mají také velký díl na úspěšnosti tohoto nadčasového díla.
Co k tomu dodat na závěr, kupte a nebudete litovat!
Mé hodnocení je čtyři a půl hvězdy.

Voytus @ 16.08.2010 14:27:20 | #
Guns'n Roses nějak zvlášť nemusím, ale může za to Mr. Rose (Přezdívám mu Axl Pose :-)), určitě bych ale našel hodně dobrých songů - jen by je musel zpívat někdo jiný, takže asi tak. Ale asi nejvíc mi vadí ty jeho hadry, nic ve zlým, ale na to se fakt nedá koukat, obzvlášť ty hnusný těsný růžový upnutý kraťásky, nebo co to je. Takže na to radši ani nekoukám, móda 80. let je fakt něco odpornýho, vesměs nejde už ani o muziku - cestou na zkoušku se stavit u kadeřníka nechat si udělat trvalou, sebrat šminky nejbližší kurvě na ulici...no tak nějak :-). Ale hlavně kontrast pouličních ranařů (kapela) a slizkých nafouknutých výplodů (Mr. Pose) mi nějak nedává smysl (třeba můžu Shotgun Blues, ale nevoní mi November Rain - až na Slashovo sólo, to je paráda). Jen to srovnání s Bon Jovi a synth scénou 80. let je dost mimo, to se G'n R musím zastat. A pokud jde o grunge, tak ublížený a ukřivděný heroinista Cobain mi také nic neříká, pár věcí z Unplugged mi jednou za čas stačí.
A teď se do mě pusťte :-)