Reakce na recenzi:

vmagistr - @ 30.04.2011

Když se tahle čtveřice zmalovaných tajtrlíků se svým debutem nekompromisně procpala do mojí aktuální hudební TOP 10, netrvalo dlouho a zvědavost mě donutila poslechnout si i jejich druhé LP s názvem Shout At The Devil. Čekal jsem minimálně stejně výbušnou várku metalizujícího rock´n ´rollu jako na Too Fast For Love - a prvním poslechem jsem byl krutě zklamán. Tohle že je ta kapela, jejíž fláky mi donedávna dnem i nocí zněly v uších? Všechno o stupeň učesanější a nějak to zkrátka neodsýpá - s těmito pocity se můj první poslech stal na několik dní i posledním. Ale než se týden s týdnem sešel, dostalo album druhou šanci a kvality téhle desky se přede mnou začaly objevovat v celé své kráse.

Začátek ale stejně příliš nepochválím - titulní skladba mi prostě nesedla. Možná mi na Mötley přijde málo "cirkulárková", možná její kvality ještě časem docením. O mnoho více se mi líbí třeba pecky Bastard, Looks That Kill nebo Too Young To Fall In Love. Vybrat z materiálu na desce skladby, které by vyloženě vyčnívaly, je ale poměrně obtížné - kromě Shout At The Devil jsou všechny fláky podobně vydařené. Vybočuje možná jen křehká vsuvka God Bless The Children Of The Beast a povedený cover Helter Skelter (autory snad není nutno dodávat).

Bonusy sestávají z demoverzí (oproti verzím na původním albu poněkud nabroušenějších tvarů) Looks That Kill a Shout At The Devil, objevují se zde také nepoužité skladby Hotter Than Hell a I Will Survive. Nejedná se však o nic světoborného, to důležité již jádro desky obsahuje.

Shout At The Devil tedy sice není špatná deska, ale aby byla od Mötley Crüe moje nej, musela by překonat debut - což se jí zkrátka a dobře asi nikdy nepovede.