Reakce na recenzi:

Akana - @ 28.05.2014

Pro citlivé, zasněné duše, které rády bloumají přírodou za všech ročních období a ve všem umějí vidět poezii, jsou Astral Weeks hudbou zaslíbenou. Van Morrison si podobu svého druhého sólového alba tentokrát pečlivě ohlídal a představil se na ní jako těžký romantik, který má ale vytříbený smysl pro rovnováhu sladkého a hořkého, a vyhýbá se tudíž bez potíží prázdnému sentimentu. Hudební formou i básnickými texty je to nejen pro svou dobu naprosté zjevení. Ze tří základních pramenů - soulu, folku a jazzu - splétá Morrison svébytnou hudební matérii, která je zároveň jasně vyprofilovaná i impresionisticky neurčitá, vzdušná i citově naléhavá a skutečně jako by vybízela k melancholickým toulkám pod blankytnou oblohou.

Písně mají rozvolněný tvar, stojící často na jedné figuře nebo akordovém sledu, které se v jejich průběhu všelijak obměňují, přelévají a zintenzivňují. Posluchač-poutník nemá k dispozici žádné turistické značky jako verze, refrén, mezihra, skladby se odvíjejí s tuláckou bezcílností, putují nazdařbůh krajinou a dychtivě vstřebávají vůně, zvuky a pohyby vlastního nitra. Většinou začínají pokorně s jedním, dvěma akustickými nástroji (páteří jsou kytara, kontrabas a flétna), postupně aranže košatí, ovšem nenásilně a střídmě. Tu se přidají smyčce, jinde dechy a vibrafon (jazzovější The Way Young Lovers Do), vrcholná Cyprus Avenue je obohacená o sólové housle a cemballo, které se v závěru rafinovaně míjí se základním rytmem.

S podobnou formální odpoutaností se písněmi pohybuje i Morrisonův zpěv. Zdánlivě bez nějakého plánu postupuje od fráze ke frázi, se soulovou zaníceností naplno prožívá každou z nich a sype ze sebe verše, jejichž literární hodnota je srovnatelná s Dylanovými, jsou ale lyričtější, s větším důrazem na sentimentální nálady, než na pronikavý intelekt. Poprvé a naposledy - aspoň v takové míře - tady Van Morrison otevírá brány jiným. Jakoby mimochodem vytvaroval zcela specifický hudební svět, ve kterém spojuje lásku k černé muzice se svou irskou duší. Z nich bude čerpat vždy a natočí ještě spoustu krásných písní i alb. Na Astral Weeks, výjimečných i svojí sevřenou koncepcí, se ovšem rozletěl do asi nejzávratnějších výšek.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz