Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 04.05.2011

Po vystudování Skotské královské hudební akademie (absoloval na kontrabas) věděl, že se nebude dále zabývat vážnou hudbou. Svou pozornost obrátil k jazzu a k blues.
Působil nejprve v angažmá v Itálii a pak vstoupil do hudebního Londýna a stal se členem progresivní jazzové skupiny Graham Bond Organization, nějakou dobu působil i v Manfred Mann a mihl se i v Bluesbreakers Johna Mayalla.
Od r. 1966 do podzimu 1968 byl členem legendárních Cream a v potom se vydal na sólovou dráhu.
Hrál mj. v jazzrockové skupině Lifetime bubeníka Tonyho Williamse, klavíristky a skladatelky Carly Bleyové, zakládal skupinu s kytaristou Mickem Taylorem, s Frankem Zappou, ale i s kytaristy Robinem Trowerem a Vernonem Reidem, Bruce Baker And Moore a dalšími...
Po mezilidsky neslavném rozpadu legendárních Cream se začal připravovat na sólovou dráhu a odborná veřejnost, ale i jeho četní příznivci od něho hodně očekávali. Dočkali se.
V září 1969 vyšlo jeho první vlastní album a 9 týdnů vydrželo na šesté pozici britského žebříčku mezi silnou konkurencí.
Název - Songs For A Tailor (Písně pro švadlenku) je věnován Bruceově blízké přítelkyni - londýnské módní návrhářce Jennie Franklinové, jež vymýšlela návrhy kostýmů pro umělecké kruhy, která tragicky zahynula při autonehodě se svým přítelem Martinem Lamblem, bubeníkem folkrockové skupiny Fairport Convention...

NEVER TELL YOUR MOTHER SHE´S OUT OF TUNE - důrazné basové tóny s přiostřeným tónem přináší první skladbu, za podpory dechové sekce a pořádně odpíchnuté bicí soupravy výtečného Jona Hisemana (ex-Bluesbreakers a Colosseum). Ve skladbě se na kytaru objevuje pod pseudonymem Beatle George Harrison (z právních důvodů inkognito), v proaranřované skladbě se poněkud ztrácí...

THEME FROM AN IMAGINARY WESTERN - nádherná nosná melodie s klavírním tématem, za podpory hammondek otevírá prostor pro rozevřený emocionální Bruceův rozevřený pěvecký projev. Kytarista Spedding vytváří příjemné kytarové ornamenty. Výtečná uvolněná skladba po všech stránkách!

TICKETS TO WATERFALLS - klavírní akordy otevírají i další skladbu, energičtějšího tempa a výtečnou basovou linkou a kytarovými přiznávkami. Podmanivá atmosféra s rytmicky prokreslenými pasážemi, uhlazenými kytarovými tóny a oparem varhan v pozadí...

WEIRD OF HERMISTON - v podobném duchu a zpomalenějším tempu je komponovaná další skladba. Baskytara má neustále prim a vyčnívá nad ostatní instrumenty. Je nepřeslechnutelná, ale přitom nepřebíjí atmosféru.

ROPE LADDER TO THE MOON - zásadnější rozdíl přichází v této skladbě. Akustická kytara a playbackovaná violoncella připomenou skladbu As You Said, kteroui napsal Bruce pro Cream na legendární dvoalbum Wheels Of Fire. Stejně jako tehdy, tak i nyní cítím ve skladbě takový předzeppelinovský obraz deklarovaný albem Led Zeppelin III...Stupňování harmonie a pečlivé proaranžování nemá chybu!

THE MINISTRY OF BAG - do rhythmandbluesové polohy se vrací Bruce právě v této skladbě za podpory dechové sekce v čele s vynikajícím Dick Heckstall-Smithem (ex-Bluesbreakers a Colosseum). Stylotvorná skladba každým coulem.

HE THE RICHMOND - akustické kytary se zvonivou úderností v rychlém tempu s líným vokálním projevem, ale s citlivými dynamickými odstíny ve vokálech a hadovitě mrštná baskytara s ohýbaným tónem - další příspěvek na albu.

BOSTON BALL GAME 1967 - baskytara v protirytmu proti bicím nástrojům a dechové sekci, jakoby porušuje pravidla klasické bluesové formy a potvrzuje Bruceovo hledačství s vrstvenými vokály...

TO ISENGARD - nádherná balada pro akustickou kytaru s asistenci všeuměla Pappalardiho a Speddinga, má v sobě rozjímavost a subtilnost čistého vokálního projevu a odvádí nás atmosférově do samoty volné přírody nekonečných šťavnatých anglických luk...

THE CLEAROUT - závěrečná skladba nás vrací do rychlého rytmického tvaru s vynikajícími baskytarovými běhy a Speddingovým kouzlením na elektrickou kytaru. Hiseman společně s Brucem podávají výtečný výkon a zejména Bruce předvádí genialitu uchopení basového tónu...

Podařený produkt po všech stránkách. Někteří instrumentalisté sice Bruceovi vytýkali, že na albu nepopřál více prostoru sólovým exhibicím, které v té době byly neodmyslitelnými součástmi náročnějších skladeb a elektrickému blues, ale Bruce se bránil a říkal, že chtěl pro Jenny Franklinovou napsat "jenom písničky". Na dalších albech pak popustil prostor improvizacím a živelné emocionalitě a zamknul ústa všem rádcům.
Pět hvězdiček nade vší pochybnost!