Matadors - The Matadors (1968)
Reakce na recenzi:
Petr Gratias - @ 09.05.2011
Po unylém jazzu a swingu padesátých let se v Československu na počátku šedesátých let objevil dovádivý twist a hned za ním mohutný příliv k nám doplavil mocnou vlnu rock and rollu, později střídanou britským mersey-soundem a poté rhythm and blues. Domácí bigbítová scéna bujela jako houby po dešti. Českému bigbítu tehdy kraloval Olympic a na Slovensku to byli Beatmen. V polovině šedesátých let se objevila v Praze skupina, která rázem změnila mnohá zavedená pravidla a v poměrně krátkém čase dosáhla na samou špici toho nejlepšího, co bylo možné u nás slyšet. Skupina se stala po nějaké době vývozním artiklem a reprezentovala český bigbít v zahraničí, dokonce za železnou oponou, což bylo možné díky jisté liberalizaci kulturní politiky tehdejších časů. Ano, byli to Matadors…
Zárodky skupiny lze spatřovat ve skupině Komety (Pra-Be) a Fontána. Od jara 1965 začala používat název Matadors. Skupina prochází řadou personálních proměn, až se nakonec sestava ustálila na kvintetu, ve kterém nakonec koncem května r. 1968 v dejvickém studiu Supraphonu natočila po několika předešlých singlech a jednom EP svoje první eponymní album. Nutno podotknout, že to byl první bigbítový počin, který byl u nás natočen na album v angličtině.
GET DOWN FROM THE TREE - skvělý úvodní vstup osobitým autorským příspěvkem ze zázemí skupiny. Výtečná souhra, dynamické odstíny a tah na branku. Propojení rhythm and blues se soulem a s psychedelickými názvuky pasovalo Matadors na nejpřesvědčivější rockovou skupinu na české hudební scéně druhé poloviny šedesátých let….
I WANT TO SEE YOU - je druhým vlastním příspěvkem. Obermayer se svým autorským potenciálem trefil do Sodomova interpretačního podání. Bezloja a Black skvěle rytmicky swingují a klávesový sound má svůj elegantní prostor.
MY GIRL - první zahraniční coververze. U nás byl originál méně znám, zato verze od Rolling Stones ano. Klávesové party varhan a klavíru se opět jedinečně propojují se Sodomovým vroucným projevem se soulovým zabarvením a pohráváním si s daným motivem.
BAD, BAD BIRD - Obermayer se autorsky velmi dobře podepsal na celém albu, což Sodomovu naturelu velmi konvenovalo. Přesvědčilo to o tom, že dokázal velmi přesvědčivě zkomponovat i v českém prostředí soul, což bylo pro řadu hudebních kritiku velkým překvapením. Hladík zde dostal prostor ke zvukovému kouzlení s tóny
I´m So Lonesome – přichází blues. Skladba má ovšem správný název OUT OF REACH a pochází z repertoáru Mayallových Bluesbreakers. Autorsky ji zaštítil jejich tehdejší kytarista, skvělý Peter Green. Hladík se ovšem s originálem vyrovnal velmi čestně. Prohloubil atmosféru prostoru, stejně jako Obermayerovy bublavé tremola varhan a Sodoma zde měl možnost opět emocionálně vyzpívat své vnitřní pocity.
EXTRACTION - další skladba je experimentem, pocházející z kolektivního autorského pera Matadors. Hladík zde používá wah wah pedál, pracuje s elektronickým vibrátem, bicí nástroje vytvářejí psychedelický sound za aktivní asistence varhan a dalších destruktivních zvuků, které nastiňují poněkud zneklidňující atmosféru. Znalci hudební psychedelie si připomenou první alba londýnských věrozvěstů Pink Floyd ještě pod Barretovým vlivem. Na svou dobu v českém prostředí velmi odvážný počin, který musel pracovníkům nahrávacího studia Supraphonu nahánět po těle husí kůži…
SHOTGUN - další převzatá skladba. Mírně pod vlivem Hendrixe (jehož byl Hladík obdivovatelem). Přesně tepající Bezlojova baskytara a Blackovy bicí nástroje vytvářejí skvělou rockovou atmosféru, ve které Hladík popustil uzdu svým improvizovaným figurám s přídavnými efekty…
HATE EVERYTHING EXCEPT OF HATTERED - zajímavá skladba z Obermayerovy dílny, která se stala pro Matadors hitem, i když skupina nebyla orientována na povrchní žebříčkovou produkci komerčních skupin. Varhanní tremolo, zkreslená elektrická kytara s boosterem a expresivní Sodomův vokál vytvořily opravdový majstrštyk. Hladíkovo sólo má široký rozmach, i když je méně čitelné, než jak jsme byli zvyklí v pozdějších letech. Jedním slovem: vynikající!
I FEEL SO LONELY - v další skladbě se poprvé prezentuje Hladík jako autor. Rhythm and blues podle všech nejlepších pravidel s perfektně frázujícím Sodomou a výtečným klavírním doprovodem s jazzovými názvuky. Také zde Hladík kouzlí se zvukem, účinně ohýbá tón a vyjadřuje obsah zpívaného obsahu písně. Sodomův pokus o černošský interpretační způsob zní zajímavě, stejně jako proměny rytmika a upozaděné hlasy.
I MUST HOPE - poslední Obermayerova skladba osobitého rukopisu zaujme svým zajímavým aranžmá. Dynamické odstíny a rytmické proměny vytvářejí zajímavé podmanivé téma. Hladík opět popřává prostor wah wah pedálu, ale nijak nepřebíjí atmosféru velmi zdařilé písně.
IT´S ALL OVER NOW, BABY BLUE - je převzatá z repertoáru světoznámého amerického písničkáře Dylana. Původní jednoduché aranžmá originálu Matadors dokázali účinným způsobem proměnit v jedinečný soul. Klavírní a varhanní party s přesně tepající rytmikou doplňují Sodomův citlivý projev. Smyčcová stěna účinně podpořuje závažné textové téma, do kterého se dokázal shouter Sodoma věrohodně položit. Vynikající coververze Dylanova originálu.
You´ll Be Mine (W. Dixon) je závěrečným vstupem z repertoáru významného černošského basisty a bluesového autora. Odvázaná verze přesně dusající rytmiky s akcentem klavíru. Hladík zde místy opouští rockovou platformu a jeho kytarové akordové výměny a sázené tóny se blíží k jazzu. Živelná a zemitá skladba se stala důstojnou tečkou za výletem do hudebního hájemství jedné z nejvýznamnějších skupin liberálních šedesátých let.
Lze jenom litovat, že po Matadors zůstalo pouze jediné studiové album (podobně jako po Flamengu o čtyři roky později). Talentovaní hudebníci a skladatelé dokázali interpretovat velmi osobitým způsobem tehdy velmi exponované rhythm and blues i v českých podmínkách. Protože Bezloja a Black doplněni novým zpěvákem Ready Kirkenem (ex-Komety), varhaníkem Jiřím Matouškem a kytaristou Petrem „Ťopem“ Netopilem odcestovali bez návratu do tehdejšího NSR, zavřela se za Matadors v létě r. 1968 u nás temná voda normalizační špíny.
Protože Matadors reprezentovali svobodomyslnou hudbu šedesátých let, bylo nemyslitelné, aby album bylo reedováno v sedmdesátých a osmdesátých letech. Po změně politických poměrů album vychází v r. 1995 v CD verzi doplněné singly a znovu pak v r. 2010 v novém remasteringu, doplněné kromě singlů živou verzí comeback neúplných Matadors společně s Blue Effect.
Legendární Matadors sice nepřebíjejí význam Blue Effect (měřeno jakýmsi nástupnictvím, nicméně jejich postavení jim zaručuje čestné místo v mezi "českými bigbítovými korunovačními klenoty". Tohleto označení jsem použil zcela záměrně, protože Matadors a Olympic určovali v šedesátých let hlavní kurz. Zatímco druzí jmenovaní díky zpívané češtině a univerzálně přijatelnému repertoáru byli srozumitelnější pro domácí publikum, první jmenovaní představovali progresivnější proud, který vedle rhythm and blues vstřebával i prvky soulu a psychedelie a navíc dokázali prorazit i zahraničí...
Proto dávám pět hvězd!