Reakce na recenzi:

Balů - @ 27.06.2017

Anglický folk-rock, jak jsem se k němu vlastně dostal? Nejdříve jsem poslouchal J.Baez,B.Dylana,
J.Mitchell ( což je sice Amerika ), ale pak jsem objevil Sandy Danny. To vlastně byla má příprava
na setkání s hudbou Steeleye Span, které mi zprostředkovala Antidiskotéka někdy v roce 1974.

Byl jsem okouzlen alby Please to see The King, Parcel of rogues a All around my hat, která jsem
získal docela rychle. Ale k Bellow the salt jsem se dostal až někdy v roce 1981.

Je to vlastně jejich nejslavnější deska z první půlky sedmdesátek.
Jasný a průrazný vokál Maddy Prior nás provází celým albem, podporovaný vícehlasy celé skupiny.

Z devíti skladeb je sedm přearanžovanými tradicionály.
Steeleye Span vsadili na vokály proplétající se s elektrifikovanými houslemi, el. kytarou a velmi rytmickou baskytarou, která vlastně supluje i bicí.

Nejznámější je asi píseň Gaudete, zpívaná latinsky á kapela.

Hudební náplň bych přirovnal k albu Songs from the wood-J.T., ovšem s větším důrazem na vokální projev.

Poslouchat toto album je pro mne vždy hudební svátek a je to má Deska desek.
takže 10* / 10* ... aha ta k 5*