Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 03.06.2011

Album Volunteers zaujímá v jejich diskografii zvláštní postavení. Nejenom že si získalo přízeň odborných kritiků a fanoušků, jako vrchol svých uměleckých snah, zároveň se kapela jako nositelé svobodomyslných vizí mírové revoluce hippies vyrovnali s okolností, že Amerika dospěla a jejich ideály byly relativizovány. Vietnamské trauma konce šedesátých let zbavilo mládež "čistých a přírodních" ideálů a nastávala kocovina... Album deklaruje proměnlivé stavy své doby a tak se s ním blíže poznejme...

WE CAN BE TOGETHER - úderný úvod, akustické kytary, baskytary a klavíru se základními rytmy přináší ostrý a syrový zvuk elektrické kytary a něj se napojuje pevné vícehlasy sborový zpěv kapely. Jasná a přehledná melodika deklaruje estetiku šedesátých let slunné Kalifornie. Téma se drží základního schématu a úderné zemitosti. Kaukonenova kytara protahuje zkreslené tóny a hlasy se nádherně propojují. Nad nimi ovšem slyšíme výraznou Grace Slickovou s jejím průzračným vokálem znělým především ve výškách. Kaukonen si dopřeje kytarové sólo. Není technicky nijak závratné nebo obecně mimořádné, ale do skladby nádherně zapadne. Sbory jasné jako sluneční svit zvolna přecházejí do další skladby....

GOOD SHEPHERD - velmi dobře pojatá píseň. Akustické kytary se opírají o příjemnou harmonii a Balinův hlas, laskavý a mazlivý vstoupí do vaší mysli. Kaukonen zde krásně prokresluje kytarovým kvílením s dozvukem ornamentální ozdoby, jako elektrické krajky. Jeho kytarové zkreslení s obačasným prošlápnutím wah wah pedálu se propojuje se sestupnými rozklady akustické kytary. Balinovi odpovídá Slicková a Kantner a do melodiky vkládají ležárnost a odevzdanost. Jedna z velmi působivých věcí na albu...

THE FARM - zvonění akustických kytar, klavír a pedálová steel-kytara navodí venkovskou atmosféru countryové pohody venkova. Důležitým aspektem jsou opět nádherné vícehlasy, které se jasně pojí do harmonie a vytvářejí základ celé písně. Kaukonenova kytara s ohýbanými tóny kouzlí jako letící vážka, střední tempo je důrazné, ale nikoliv ubíjející, do pozadí se ozývý bučení krav - rockovější poloha country.

HEY FREDRICK - syrový kytarový úvod s úderným bicími a konečně prvním příspěvkem Grace Slickové jako sólistky. Hopkinsův klavír jemně šeplá, Kaukonenova kytara má deformovaný zvuk wah wah pedálem, ale hlavně Slicková zpívá svým nádherně rozpoutaným vokálem. Přirozeně čistý a zvonivý hlas a ve výškách je prostě famózní, až eroticky přitažlivá. Nic na tom nemění ani destruktivní elektrické zvuky.... svítí jako jasný plamen uprostřed temnoty. Rozechvívaný elektrický kytarový tón prokresluje hustou atmosféru s těžkým spodkem a klavírními proměnami akordů, které v závěru přidávají na větší údernosti a syrovosti. Bigbítová zemitost s psychedelickým odérem a acidovou svíravostí se závěrečnými perlivými klavírními tóny a postupným odezníváním do ztracena....aby se pak celá téma zvolna vracelo zpět s hutným soundem a stejnou naléhavostí.

TURN MY LIFE DOWN - další skladba přináší zklidnění v podobě akustických kytar v úvodu a ve výrazně pomalejším tempu. Z pozadí se hlásí Stillsovy hammondky. Píseň má však spíše vypravěčský charakter se softrockovými okamžiky, jimž nahrávají vokální vícehlasy. Kaukonenova kytara se však nedává zahanbit a její tónové proměny osvěžují celkový sound....

WOODEN SHIPS - nezřetelné zvuky z pozadí, melancholicky pojatá skladba s klavírem, zastřeným kytarovým rejstříkem, která byla napsána při výletě na jachtě v Tichém oceánu, demonstrující osamělost uprostřed nekonečných vzpěněných vln. Skladbu do svého repertoáru zařadili i spříznění Crosby Stills And Nash, kteří na ní mají částečný autorský podíl. Výtečně zaranžované vokály a trochu potemnělé harmonie však jako bič blesku prosvětlí Kaukonenova kytara, pohrávající si s jednotlivými tóny s deformovaným zvukem. Krásný odkaz kalifornských bigbítových písničkářů, který září jako maják i po dvaačtyřiceti letech od svého vzniku...

ESKIMO BLUE DAY - zajímavé rytmické proměny další skladby s údernými bicími a zemitou baskytarou a klavírním doprovodem s Kaukonenovou kytarou. A Grace Slicková je opět před mikrofónem jako sólistka. Ve středních polohách její hlas trochu postrádá znělost, ale v projasněných výškých zaplane jako oheň. Uprostřed písně dochází ke ztišení a akcenty klavíru a baskytary proměňují skladby do jiného tvaru. Rytmika se hrne vpřed jako velká voda, aby se zase zklidnila. Hopkins je výtečný doprovazeč a dokázal to už na řadě alb a zde není výjimkou. Skladba v závěru graduje v opakujícím se schématu do destruktivních zvuků výbuchu...

A SONG FOR ALL SEASONS - klavírní téma nám opět navodí klasickou písňovou formu sborového countryového pojetí. Demonstrují obecnou kapelou vzájemnost a pospolitost. Z omílání schématu vybočuje Hopkins s harmonickými proměnami klavírních běhů. Nic víc, nic míň...

MEADOWLANDS - tremolo Stillsových hammondek hraje známou ruskou melodii, do které se ozývají nezřetelné zvířecí zvuky a lidské hlasy.

VOLUNTEERS - závěrečná skladba je z rodu úvodní kompozice, kdy kapela hraje na plný plyn jako na Woodstocku, hutný rytmický doprovod a Kaukonenova kytara prořezává vzduch a Hopkinsův klavír sází úročné tóny, ale Balin, Kantner a Slicková a za doprovodu ostatních vokalistů vkládají do zpěvu výrazný energetický potenciál...

Amerika konce šedesátých let byla rozporuplná, nekonečná letní stmívání na Kalifornií, odér marihuany a volné lásky, ale také divoké bouře rebelujících odvedenců do Vietnamu a deziluze zmrzačených veteránů... Tohle všechno se v hudbě té doby zobrazovalo a Jefferson Airplane byli jakýmsi "svědomím tehdejší Ameriky".
Jejich hudba je hodně proměnlivá, přesto však stojí na poměrně jasných melodických základech.
Albu dávám čtyři hvězdičky!