Reakce na recenzi:

Martin H - @ 22.08.2016

Jedni z nejvýznamnějších hudebních představitelů sanfranciské hippie scény, skupina Jefferson Airplane, na svém albu Volunteers opět představují svou typickou směsici různých stylů a originálních hudebních postupů. Kromě základního sextetu se na vzniku alba podílelo i několik hostů, například Stephen Stills a David Crosby a samozřejmě Jerry Garcia ze spřízněných Grateful Dead.

Mám dojem, že oproti desce Surrealistic Pillow hudba zvážněla a začala získávat především v těch delších kompozicích temnější odstíny. Už to není ten většinou poklidný folk rock. Musíme si však uvědomit, že se nepíše rok 1967 a ideály léta lásky jdou pomalu, ale jistě do háje. Konec války ve Vietnamu je stále v nedohlednu a vojenská mašinérie chrlí jeden povolávací rozkaz za druhým. Do toho skupina Jefferson Airplane přichází s albem, na jehož obalu hudebníci pózují před americkou vlajkou a určitě to nemyslí jako podporu tehdejšímu Nixonovu establishmentu.

Začínáme pěkně zostra skladbou We Can Be Together. Výrazná Kaukonenova kytara vytváří vedle vokální linky další výraznou melodii a žene skladbu kupředu. Hlasy jednotlivých členů skupiny se zde neustále prolínají a vytvářejí tolik typický jeffersonovský sound. Zvolníme písní Good Shepherd s Balinovým vůdčím hlasem jakoby zdálky podbarvovaným zpěvačkou Grace Slick. Píseň je vystavěna na akustické kytaře a nebýt Kaukonenových elektrifikovaných výpadů, tak by country idyla byla dokonalá. To skladba The Farm si na nic nehraje a na venkov nás rovnou odnáší. V závěru jsou zde dokonce slyšet hlasy hospodářských zvířat. A přichází čas, aby Grace Slick ukázala, jak vynikající je to zpěvačka. Ve vlastní skladbě Hey Fredrick ukazuje všechny své vokální přednosti a ve spojení s Kaukonenovou kvílící kytarou odstřeluje posluchače někam do nebeských výšin. Pod tím vším ale něžně probublávají jemné tóny klavíru, aby se v závěru skladby ke kytarovému běsnění alespoň zlehka přiblížily. Je opět čas na vokální kouzlení a proplétání jednotlivých hlasů v písni Turn My Life Down s výraznými hammondy hostujícího Stephena Stillse. Další výraznou položkou na albu je skladba Wooden Ships s atmosférou jako u Crosby Stills And Nash a opět výtečnou sólující kytarou. A tím ta paráda nekončí. Je tu nádherný kousek Eskimo Blue Day, kterýžto jsem svého času poslouchal neustále dokola. V tom jasném ženském hlase jsem cítil něco až tajemného, poselství, jehož odhalení mě snad teprve čeká. Píseň A Song For All Seasons nás opět vrací ke country a představě pohody na venkově. Pohoda je to ale zdánlivá. Brzy je vystřídána instrumentálkou Meadowlands, která by zdánlivě mohla celou desku zakončit. Konečně je však čas na titulní píseň Volunteers, největší nářez z celé desky a také vynikající tečku na konec.

Album Volunteers, stejně jako Surrealistic Pillow, v mé sbírce má nezastupitelné místo. Sice neznám od skupiny Jefferson Airplane jiné jejich desky, pouze znám vystoupení na Woodstocku, ale myslím si, že jako seznámení s tímto vynikajícím seskupením to bohatě stačí.