EasyRocker - @ 07.12.2020 | #

Legendární soubor čele se slavíky Marty Balinem a souputnicí Grace Slick - kapitáni kalifornské psychedelie. Ovlivnili kvanta dalších, měli onu nejpamátnější adresu - centrum všeho, San Francisco. Tahle deska ukončila éru první nejslavnější sestavy, za soustavných tlaků a proseb k další aktivitě, skončili.

Houpavé, dosti syrové We Can Be Together - andělské nápěvy, trocška blues, psychedelie, folku i softrocku - a celá Kalifornie té doby je tu v plné zbroji. Text odráží památnou soudržnost hippies, ale i ono zásadní: Amerika táhne spolu i přes různé názory a postoje. Good Shepherd je folk-rocková laskominka. Elektriky aranžéra Kaukonena s Kantnerovými akustikami si jdou báječně naproti. The Farm v honky-tonky šatu a typickým duelem vokálů, Kantner věnoval přímo farmářům. Nejdelší Hey Frederick otevřou klapky Nicky Hopkinse, který sem zásadně přispěl jako host i autor. Pak najíždí eroplán v plné parádě - kytarové srážky, skvostná sólová okénka Grace Slick. Vše vygraduje nástrojovým armageddonem. V eklektické Turn My Life Down se rozparádí Stephen Stills na hammondky. Chcete orazit pečeť na celou tehdejší dobu? Wooden Ships , ta se zjevila i na debutu C&S& Nash a s Kantnerem ji přivedlo na svět právě duo Crosby a Stills. Vokální Alchymie nabírá až chorálový otisk, klavíry, hammondy, kytary s rytmika - attacky versus regulérní stop-timy. Najazzlou Eskimo Blue Day potiskla Grace Slick hlasem i klavírem. Drydenovo country A Song For All Seasons odráží umělecké tlaky, které je postupně rozložily. Minutová Kantnerova hammodovka Meadowlands uvede titulní orgie. Generační milník a hymna v pravém smyslu. Až hardrocková přímost, ďábelsky zdvojeně hulákaný refrén, a nástrojové projektily se sypou až do finiše. Na dvě minuty dostali vše - ´armáda dobrovolníků´ odrážel mrazivou válku a obtíže navrátilců. Nešlo o výzvu k násilí, spíš o to, jít do ulic a něco změnit. Jinak nemohu - 5/5.

Kapela, která dávala lesk světovýmm 60-tkám, je mou dávnou srdcovkou. A ty ozvěny pořád silně rezonují světovou hudbou. Obal ai náplň s jistě protiválečným, nikoli ovšem militantním laděním. Woodstock byl minulost, dekádě nadějí zvonil umíráček, bylo jasné, že 60tky nenávratně odešly. A tenhle soubor JA s nimi.

jiří schwarz @ 09.12.2020 21:26:41 | #
A ještě přidám malou úvahu. Jistě byl konec 60tek ve světě a asi nejvíc USA vnímán jako odcizení generací. Byla Zeď mezi mladými a svobodomyslnými, a zajetým establishmentem (který ty mladé mj. taky posílal do Vietnamu). V úvodní skladbě na LP Volunteers (krásně ji uvádí riff, který je pak naplno odpálen na konci desky v titulní kompozici) to JA řešej. Vzhůru proti Zdi, říkaj, měli bychom být spolu, pohromadě. Strhněte tu zeď. Ale nějak ta doba dávala ten problém jaksi pozitivněji, jakási připravenost na smír, všeobjímající láska. Jak rozdílné proti floydí Zdi, popisující problém bariér (myšlení, chování, schopnosti komunikace) o 10 let později - to už byla asi hlubší frustrace, i když i tady řešením taky bylo, strhněte tu Zeď. Hudba a její texty jsou krásným svědectvím dané doby. A osobně si myslím, že zdi r. 2020 rostou ještě víc do nebe.