Reakce na recenzi:

vmagistr - @ 02.03.2013

Když Jefferson Airplane dosáhli svým albem Surrealistic Pillow výrazného komerčního úspěchu, nastavili tak sami sobě laťku, dělící úspěch od neúspěchu, velmi vysoko. Těžko říci, zda by další album, zaplněné kratšími zpěvnými skladbami, zaznamenalo podobný úspěch - možná by po něm hvězda kapely vyhasla stejně náhle, jako na rockovém nebi zazářila. Jefferson Airplane se ale rozhodli vydat opačnou cestou a během nahrávání dalšího alba After Bathing at Baxter's začali experimentovat s delšími kompozicemi a suitami. Kapela tentokrát neměla přichystaný téměř žádný materiál, ten tedy vznikal povětšinou až přímo během nahrávacích frekvencí. Taková volnost (na tehdejší dobu asi nepříliš obvyklá) dovolila Jefferson Airplane ponořit se na několik měsíců do tvůrčího procesu a naplno využít technické možnosti nahrávacího studia.

Materiál na desce je rozdělen do celkem pěti suit, z nichž každá sestává z několika kratších kompozic. V některých skladbách kapela opustila písňový charakter a začala experimentovat s náhodně nahranými zvuky či volnějšími nástrojovými improvizacemi. Autorsky se na desce podíleli nejvíce kytarista Paul Kantner (který asi zhruba od této doby začal v kapele postupně přebírat iniciativu na úkor zpěváka Martyho Balina - ten se na této desce podílel jen jednou skladbou), zbytek kapely ale také přispěl několika kompozicemi.

Úvodní suita Streetmasse sestává ze tří skladeb. Zpětná vazba startuje Kantnerovu The Ballad of You and Me and Pooneil. Řezavé tóny Kaukonenovy kytary doplňují hlasové propletence Balina a Slick, přičemž úsporná technika Drydenových bicích jim dává ještě více prostoru. Tato skladba se volně přeleje do vsuvky A Small Package of Value Will Come to You, Shortly. Zde jde o jakousi kakofonickou koláž, složenou ze zvuků množství nástrojů a hlasů. Poslední částí suity Streetmasse je skladba (podle mě lehce inspirovaná stylem The Doors) Young Girl Sunday Blues. Jde o zmiňovaný jediný Balinův příspěvek na desce a hodnotím jej jako velmi povedený. Kaukonenovy kytarové vyhrávky a Casadyho pulsující basa na mě působí sympaticky stejně jako vokální složka, kde tentokrát dominujícímu Balinovi Grace Slick pouze sekunduje.
Další celek The War Is Over je výhradně Kantnerovou autorskou záležitostí a představuje Jefferson Airplane ve dvou diametrálně odlišných podobách. Ve skladbě Martha jako bychom se zasněnou náladou vraceli na předchozí album Surrealistic Pillow. Flétna, tentokrát v rukou Martyho Balina, podbarvuje vzdušný pěvecký duet a Kaukonenovy nedbale elegantní sólové pasáže - pro mě jedna z nejlepších skladeb na desce. Druhá část, nazvaná Wild Tyme již svým řízným zvukem zapadá do skládačky After Bathing at Baxter's podstatně více. Po standardní vokální pasáži se rozjíždí Kaukonenův kytarový koncert s až hardrockovým doprovodem. Suitu The War Is Over hodnotím jako vrcholek celého alba.

Třetí dějství nese název Hymn to an Older Generation. Kaukonenova The Last Wall of the Castle nabídne při kytarovém sólu perfektní kanonádu bicích, pěveckou stránku zde však vnímám jako lehce slabší. Mnohem lépe je na tom v tomto směru kompozice Rejoyce. Grace Slick se v této své skladbě doprovází i na klavír a její podmanivý vokál si vás rychle získá.
Se čtvrtou suitou How Suite Is It se ve skladbě Watch Her Ride autorsky vrací Paul Kantner. S nástupem Grace Slick v refrénech tato dynamická skladba ještě více nabírá na obrátkách a ukazuje, že Jefferson Airplane byli prostě mašina. Postupné rozvolnění rytmu a harmonie provází nástup skoro desetiminutové instrumentálky Spare Chaynge, v níž dostávají prostor všichni instrumentalisté kapely.
Poslední z celků, Shizoforest Love Suite, startuje druhou ze skladeb Grace Slick na desce - Two Heads. Sekaný doprovod vždy po chvíli uvolní místo vzletným vokálním obrazcům, aby se následně vrátil se stejnou rázností a intenzitou. V druhé části této suity nás čeká Kantnerovo medley Won't You Try/Saturday Afternoon Vokální variace Balina, Kantnera a Slick se zde mísí do velmi působivé koláže, skladbu navíc také podbarvují klavírní tóny, které výborně kooperují s Kaukonenovou kytarou.

Bonusy, zahrnuté ve vydání z roku 2003 vypadají také zajímavě. Pokud někomu přišla úvodní skladba The Ballad of You and Me and Pooneil příliš ořezaná a krátká, určitě ocení její jedenáctiminutovou živou verzi, kterou kapela na desku chtěla prosadit původně. Tato nahrávka je podstatně temnější a psychedeličtější, než nakonec použitá verze. Singlová verze Martha s vypíchnutou basovou linkou a Two Heads s alternativním ukončením zaujmou asi jen velké nadšence do kapely. Dále tu máme nepoužitou Balinovu skladbu Things Are Better in the East, ve které se zpěvák sám doprovází jen na akustickou kytaru. Stejně jako v případě minulé desky je v bonusech zahrnut i mix jedné skladby beze zpěvu, zde je takto uvedeno Young Girl Sunday Blues.

Album After Bathing at Baxter's jsem měl delší dobu zafixované jako "zlobivé dítě" v diskografii Jefferson Airplane. Je pravdou, že některé jeho pasáže mohou být pro nepřipraveného posluchače náročné až odrazující (a proto bych jej pro první seznamování se s kapelou příliš nedoporučoval), ale ze skladatelského hlediska tu Jefferson Airplane jdou až "na dřeň", což musím ocenit. Jde asi o nejprogresivnější nahrávku této kapely, k čemuž ve svém subjektivním hodnocení přihlédnu a při rozhodování se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami (ani zdaleka totiž album není v diskografii Jefferson Airplane mým nejoblíbenějším) půjdu směrem nahoru.