Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 30.01.2015

Také s tvorbou této legendární formace, která v podstatě s Jimim Hendrixem, Janis Joplin, Grateful Dead, Grand Funk Railroad či Doors spoludefinovala americká rocková šedesátá léta, jsem se seznámil relativně nedávno. Recenzí jsem samozřejmě četl velká množství, ale leckdy protichůdných a možná úplně stoprocentně nevěděl, co mám vlastně očekávat. Trojice kytar a pětice vokalistů byla výzvou. Tohle album jsem měl od JA jako první a to větší bylo moje nadšení...

Do děje nás vtahuje neodolatelně až akustický úvod Lather, podmanivý hlas Grace Slick kraluje a ovládá pole od prvních okamžiků... Jen pomalu a nesměle se připojuje basa, atmosféru dolaďují zvukové efekty s výbuchy bomb apod... In Time má podobnou náladu, více se už ale prosazují vícehlasy... nepolapitelná, líná, ospalá atmosféra přelévající se mezi akustickými a klávesovými vlnami... Také Triad je klasikou se slavným textem o "švédské trojce", kterou podává Grace Slick s naprostou suverenitou a noblesou a posouvající celou skladbu do komorní polohy - spolu s Janis Joplin skutečně dvojice mimořádných ženských hlasů té doby. Star Trek je první rockovou odpichovkou, poprvé přináší výraznější energii, ale v rámci možností... náladou se přenášíme někam k soudobým Doors, blýskne se i dravější kytarové sólo. Share a Little Joke je prvním dokonalým ztělesněním pojmu psychedelie, a to jak nazvučením nástrojů a atmosférou, tak i bohatými vokálními harmoniemi, které se staly vývozním zbožím JA. Instrumentální souboje ve druhé polovině jsou neopakovatelné, stejně jako vyzpívávaný refrén. Chushingura je pak o něco více než minutovou zvukomalebnou hříčkou, tvořenou reprodukovanými zvuky nástrojů a rytmickými údery... další úlitba době. If You Feel je dokonale harmonicky vystřiženou oddechovkou, která vás musí dostat do dobré nálady, i kdybyste snad nechtěli. Parádně vedené vokály, vyvrcholené v refrénu, a psychedelické ostny kytar a kláves. Jednoduché - dokonalé! Titulní skladba je ovšem dokonalou ukázkou doby a rockové tvorby téhle epochy - vůdčí vícehlasy, znepokojující a velmi nervní a značné instrumentální napětí včetně bohaté rytmiky přinášejí určitě jeden z tvůrčích vrcholů desky. Tady není čas na odpočinek, děj vás velmi rychle pohltí a cloumá s vámi nemilosrdně až do konce tohoto dramatu... Musí přijít uklidnění - Ice Cream Phoenix je lehkým, opět skvělými vícehlasy osvěženým kusem ve stylu čtyřky Star Trek, i když s důraznějšími elektrickými kytarami. Greasy Heart je zneklidňujícím, ostrým, psychedelicky orientovaným songem, který ovládá znovu bezchybně Grace Slick.
Ještě dramatičtější a drásavější dopad má ale nejdelší The House at Pooneil Corners, nejdelší skladba, která uzavírala regulérní album. Její rozdrásaný refrén a chaotické psychedelické běsnění jsou na závěr alba erupcí - spolu s titulní skladbou či Triad jeden z vrcholů tohoto díla. Bonusové vydání pak obsahuje čtyři experimentální skladby:
Ribump Da Bap Dum Dum je rytmickou hříčkou, Would You Like a Snack? a autorským podílem Franka Zappy je rytmicky vykolejenou klavírní "etudou" s vokálními improvizacemi. Share a Little Joke v mono verzi je jen dokumentem. Saga of Sydney Spacepig je ukázkou tehdejší zvukové nevázanosti - akustický jam se samplovaným chrochtáním a vokály - pokud se v tomhle vyžíváte, je to něco jako floydovská Alanova psychedelická snídaně ;.), Přiznám se, že na tyhle experimenty musím mít náladu, ale to nemění nic na kvalitě studiového alba...

Crown of Creation pro mě představuje špičkovou úroveň melodického, psychedelického zvuku 60. let, který měl za oceánem prostě neopakovatelné kouzlo a souhlasím s řadou názorů zde (hejkal? a další), že to Evropa v té době nezopakovala. Shodou okolností jsem nedávnou dočetl Danielsovu knihu převážně o Robertu Plantovi a vlastně měl na věc stejný názor a inspiroval se vždy skoro 100%ně americkými formacemi, což bylo pro mne příjemné zjištění. Je tu spousta hudebních vlivů, které se dokonale slévají do omamných tvarů a barev. Bude-li někdo sledovat dokument o 60s a Kalifornii a bude chtít nějaký hudební podkres, mezi jinými mu určitě doporučím i tohle album - je esencí doby (včetně obalu).