Walrusa - @ 07.11.2013 | #

Dire Straits mají u mě takovou zvláštní pozici: beru je jako nádhernou oddechovou hudbu (tím je nechci nijak degradovat, naopak chci ocenit jejich pohodovost a schopnost zrelaxovat lidskou mysl). Moc ráda si je pouštím, když něco maluju, zrovna tohle album má velice příjemné pomalé písně a pro tyto účely se hodí dokonale: Nechávám své nápady plynout na plátno a vše to kořením touhle hudbou. Občas člověk potřebuje u hudby vyloženě relaxovat. Složité dlouhé art rockové skladby jsou sice nádherné, ale nadruhou stranu vyžadují (alespoň ode mě) veliké množství pozornosti a energie, tímpádem se čas od času stávají poněkud vyčerpávajícími. Ale hudba Dire Straits (a nejen jejich) opět naladí mysl do stavu připravenosti na něco "obtížněji stravitelného."
Co se týče písní, tak nejvíce mě zaujala Lady Writer a Once Upon a Time in the West ;)
I přes vše co jsem řekla výše musím být v hodnocení opravdu spravedlivá, dávám 4 hvězdy

zdenek2512 @ 08.11.2013 12:39:19 | #
První zmínka o Dire Straits byla v Melodii v roce 1980, nikdo z mého okolí to neměl a tak jsem si musel počkat až Supraphon vydal Love Over Gold, které mě doslova nadchlo zvláště Telegraph Road, následné Brothers In Arms mě pro změnu zklamalotou komerčností. I když kytara Marka Knopflera je na obou deskách skvělá. Tohle album jsem si koupil až mnohem později na CD, je to dobrá deska, ale vadí mi na ní ten příklon k country. Myslím, že jejich nejlepší album je Making Movies a následuje Love Over Gold. Jsou chvíle kdy si tuhle kapelu pouštím s manželkou, které se ty písničky líbí.