Reakce na recenzi:

horyna - @ 21.12.2017

Dalším dobově dráždivým dílem Camel je pro mnoho fanoušků album The Single Factor. Ale jak už jsem se zmínil u recenze na desku I Can See Your House From Here, Latimerově partě se i v těžkých časech, které pro progresivní rock nastaly s koncem let sedmdesátých, dařilo bravurně prokličkovat nástrahami doby, která rychle přicházela do módy. Dnes se už nacházíme o několik roků jinde a hudba a vývoj, který Camel prodělali, naznaly jakýchsi změn, a tak celkový pohled na ně je zase trochu odlišný - nazval bych ho umírněnějším.

Po koncepčním díle Nude a se silně překopanou sestavou přichází Andy za pouhý rok s velice přístupným, avšak nekomerčním a nepodbízivým dílem The Single Factor. A stejně jako jiní art rockoví veteráni a vizionáři (zmiňme kupříkladu kapelu Rush) se i on pokouší "vyjít" s dobou, ovšem ne za cenu jakéhokoli ústupku. Pružný, měkčí a tepelně příjemný sound této desky vás určitě překvapí a otevřenější povahy i potěší. Jistě, jsou tu skladby psané s hitparádovými ambicemi jako je úvodní dvojice písní No Easy Answer a You Are the One. Tím ale také zájmy Camel dostat svou hudbu mezi širší okruh končí a zbytek desky se obrací k tvorbě kapely, započaté deskou Rain Dances s několika reminiscencemi na jejich začátky. Výborná je hned následující trojice skladeb s dvěma čísly instrumentálními, na kterých spolupracoval i někdejší kytarista Genesis Anthony Phillips. V některých skladbách si společně zazpívali členové kapely/projektu Alana Parsonse David Paton a Chris Rainbow, čímž je barevnost a působivost desky ještě umocněna. Vůbec celá druhá půle počínaje skladbou Manic a konče slaďoučkým End Peace je velmi, velmi povedená.

Devátá studiovka Camel je určena všem lidem, kteří hledají v hudbě krásu, kvalitu i smysl. Je pravdivá a skutečná, emocionální i náročná, něžná a velkolepá. Ano, doba Mirage je minulostí, ale i začátek let osmdesátých je v tvorbě Camel dostatečně přitažlivý.

Čím víc tuhle kapelu poslouchám a dokompletovávám si její diskografii (k letošním vánocům si budu nadělovat poslední dvě chybějící studiovky, čímž zaokrouhlím celkový počet na 14 alb, to není tak špatné :-), tím více ji obdivuji a přijímám za svou. Za Single Factor jsem zhruba před rokem vyplácnul na dnešní dobu neuvěřitelných 550,-, ale nelituji ani jediné kačky. Holt to jsou ti sběratelé.