Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 03.01.2012

Skladatel, textař, hudebník a zpěvák Petr Ulrych a jeho sestra, zpěvačka Hana patřili mezi brněnskou špičku bigbítové scény a společně se skupinou Vulkán (za asistence kapelníka, skladatele a kytaristy Aleše Sigmunda) prorazili už polovině šedesátých let do nahrávacího studia a následně i na singly. Po řadě personálních proměn skupiny Vulkán se Ulrychovi uchýlili do skupiny Atlantis (Hana Ulrychová odešla na jistý čas do olomoucké kapely Bluesmen) a po dalších personálních proměnách Atlantisu se oba sourozenci opět setkali v nové a bohužel závěrečné fázi této velmi nadějné bigbítové skupiny.
Natočit album se jim sice v dané době nezdařilo, ale zůstala po nich řada písní rozptýlených na singlech. Sampler Seď a tiše poslouchej tohle období docela přesně mapuje. Přiznám se, že nechci čtenáře recenze zahlcovat analýzou tolika skladeb (výjimku tvořilo The Beatles - white double album), protože chápu, že nadměrně tolik textu odrazuje od niterného čtení...

Píseň skleněné báně - klasický příklad modelu spojení moravské melodiky s beatlesovskou inspirací jednak v instrumentaci, jednak ve vedení přímočarých zpěvných hlasů – dobový brněnský hit, který se prosadil i v Praze.

Kouzelná lampa - další model údernější bigbítové skladby šedesátých let ve zrychleném tempu, s vypilovanou sólovou kytarou a výtečně znějícími hlasy sourozeneckého dua Ulrychových.

Dýchá na tebe jaro - příjemně pojatá melodicky silná skladba milostného typu s podporou varhan, které mají v instrumentaci vůdčí úlohu. Lyrizující text potvrzuje půvabnou naivitu šedesátých let.

Sen - jedna z nejsilnějších písní šedesátých let, která se sourozencům Ulrychovým podařila. Prolínání mollových akordů s durovými s výtečnou melodikou slaví jedinečný úspěch svou přímočarostí a potvrzuje Ulrycha jako skutečného hitmakera.

Zamávej - přichází skutečný tvrdý bigbít šedesátých let. Výrazná dynamika skladby přináší napětí a divoký rytmický nástup se zkresleným tónem sólové kytary Regala, stejně jako výtečné basové linky Svobody a kreativní bicí Kluky.

Jen o to mi nejde - z mého pohledu nejprogresivnější skladba, kterou Atlantis s Ulrychem u mikrofonu natočili. Psychedelická atmosféra ozvěn, tajemných netušených až strašidelných zvuků s kvílející Regalovou kytarou. Škoda, že se nepodařilo Atlantisu natočit více podobných skladeb a hlavně je dostat na celistvé album. Nadčasová záležitost!

Seď a tiše poslouchej - krásná téměř alžbětinská kompozice s cembalem a nádhernými sbory přináší do repertoáru Ulrychových historizující prvek a tradičně nádherně vystavěnou melodickou linku s důraznými basovými postupy – hitové ambice jsou zcela jasné.

Wine Or Love - další divočejší bigbítová záležitost, v níž se prolínají výtečné rytmické postupy Klukových bicích a Svobodovy baskytary a kvílející kytary Regala. Ulrych zpívá anglicky s měkkým moravským přízvukem, ale jsou zde i důležité sbory. Zajímavě vystavěná skladba se snahou vytvořit ojediněle znějící hudební útvar.

Dlouhý stín - psychedelický zkreslený tón Regalovy elektrické kytary přináší energickou rytmickou a výraznou melodickou píseň s dlouhým dozvukem kytary může vyvolat vzdálené asociace na Carlose Santanu se zajímavým vokálním aranžmá a přeznívajícím závěrečným kytarovým tónem.

Král umírá - nádherný vokální sbor v barokním stylu je střídán bigbítovou orientací další písně s vynikajícím refrénem s mohutným sborem a výrazným vokálním podílem Ulrychové. V mezihře slyšíme podmanivý varhanní motiv a dobře preparovanou rytmiku.

Brána milenců - krásné tremolo hammondek Vraštila nám v další výtečné melodicky silné skladbě přináší sólo pro Ulrychovou, která nám nabídne svou jedinečnou pěveckou prezentaci. Klavírní sólo uprostřed skladby je kreativní a instrumentálně bezchybné a máme opět co dělat s výrazně moravsky znějícím hitem.

Nikdy nebudu tvá - jedna z nejsilnějších skladeb na sampleru. Ulrychová potvrzuje svou mimořádnou schopnost lavírovat mezi pojetím bílého soulu Angličanky Julie Driscoll a Američanky Arethy Franklin. Jedinečně dusající baskytara Křižana, Gruntovy bicí, i hammondky Vraštila jsou silným základem celé skladby.

S ohledem na dobové souvislosti, kdy se dala prezentovat pro skupiny jejich tvorba pouze na singlech platí trochu jiná měřítka, která nejsou souměřitelná s recenzí standardních alb...
Přesto dávám tomuto albu čtyři hvězdičky, protože se v písních podařilo vytvořit měkký moravský bigbít s výraznou melodikou, která byla u nás v daných časech jedinečná a lze jenom litovat, že Vulkánu se nepodařilo natočit album - Atlantis šedesátých let byl instrumentální ambicióznější a propracovanější a řekl bych, že jedno, ale možná i dvě alba by za normálních poměrů dokázal tehdejšímu trhu nabídnout. Doba tomu bohužel nepřála...