Reakce na recenzi:

stargazer - @ 09.04.2023

Akustická kytara a sinfonický orchestr. Říká se, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Ale platí zde i vyjímky, které popíííírají tohle pravidlo. Ano je to tak, John McLaughlin si to v roce 2003 přihasí ke svým fans s dílem jménem Thieves and Poets a tímto přímo-nepřímo navazuje na sinfonickou kompozici "Mediterranean" Concerto z roku 1990. Ta šablona je jak přes kopírák. Stejně jako v roce 1990, i zde, album otvírá 27mi minutová suita pro kytaru o orchestr, složená ze tří vět, které nemají oproti MC konkrétní názvy. Jsou pojmenovány jako Part 1, 2, 3. Rozdíl je jen v časové stopáži. První věta je odkazem "starého světa" , autor tím myslí starou Evropu v tom nejlepším rozkvětu. Druhá věta přechází do "nového světa" a třetí věta má v úmyslu tyto oba světy sjednotit. Album se nahrávalo v Monacu, John si pozval skvělý italský orchestr Pomeriggi Musicali Di Milano, doplnil ho čtyřmi sólisty : Viktoria Mullova - housle, Paul Meyer - klarinet, Matt Heimowitz - čelo a Philippe Loli - akustická kytara.

Stejně jako na Mediterranean, i tohle cd se dělí na dvě části. Za sinfonickou suitou jsou čtyřii skladby, opět v akustickém duchu. JMcL se opět sešel s Aighetta Quartet - skupinou čtyř akustických kytaristů /McLaughlin s touto sestavou nahrál album Time Remember /1993// a zahráli klasické standardy.
Pro album Thieves and Poets se opět zdržuji hodnocení hvězdama. Specifické dílo.