Reakce na recenzi:

Akana - @ 26.03.2014

Jak opatrně a neujasněně vyhlíží Dylanův o rok starší debut vedle svého následovníka. Na něm už máme co do činění ne pouze s talentovaným členem folkového revivalu, ale s výsostným originálem, osobností, která i nadále nepokrytě čerpá z amerických tradic, ale zároveň nabízí svůj vlastní neotřelý pohled na ní. Je příznačné, že ani v období, kdy byl všeobecně registrován a obdivován jako protestní zpěvák, se jeho tvorba takhle zjednodušujícímu oznámkování vehementně vzpírá.

Je pravda, že angažované songy Blowin' in the Wind, Masters of War, A Hard Rain's a-Gonna Fall či antirasistická filipika Oxford Town jsou právě tím, co se z této desky nejtučněji zapsalo do historie, ale zdaleka netvoří její jediný rozměr. Stejně působivé jsou i milostné písně smutnící nad odloučením jako Girl from the North Country, Don't Think Twice, It's All Right nebo Down the Highway, silně načichlá mississippským blues a tuláckou romantikou. A ještě bujněji se z omezující škatulky derou Talkin' World War III Blues a hlavně I Shall Be Free, plné sarkasmu a absurdit, tak příznačných pro Dylanovo následné textařské období. Ale ani ty protestsongy se nezasekávají u naivního levičáckého kázání. Možná největší perla desky, prorocká A Hard Rain's a-Gonna Fall je podstatně obecnější obžalobou nespravedlností světa, kterou pěchuje do drsně poetických a přece srozumitelných obrazů. Masters of War je adresnější, ale svou podmračenou monotónností stejně naléhavá.

I ve svém interpretačním pojetí má už Dylan jasno. Zatímco na prvním LP jakoby ještě nerozhodně zkoušel různé polohy, tady přestal imitovat černé bluesmany a vytvořil si vlastní styl, v němž neškolenou bezprostřednost doplňuje zaujetím a provázaností s textem. Slovní spojení, melodie nebo jejich části si stále nejednou vypůjčuje u svých předchůdců (to ostatně dělá dodnes), ale z cihel jiných staví vlastní, umělecky zcela původní stavby. Už v této chvíli je jejich skladatelská, textařská i interpretační komplexnost právě tím, co Dylana povyšuje nad drtivou většinu jeho jednostranněji talentovaných vrstevníků, a co z alba The Freewheelin' Bob Dylan činí vrchol jeho folkového období.