Bathory - Under The Sign Of The Black Mark (1987)
Reakce na recenzi:
Cossack - @ 09.07.2011
Třetí zásek a opět kultovní záležitost!
Produkce a zvuk jsou sice nejhorší z dosud vydaných nahrávek (nejspíš vůbec ze všech od Bathory) a sám Quorthon se později velmi nelichotivě vyjádřil i o svém zpěvu na tomto počinu.
Navzdory tomu bývá (vedle debutu) právě "Under The Sign Of The Black Mark" nejvíce opěvováno přívrženci dřevního black metalu, ať už z řad posluchačů nebo hudebníků. Nepřekvapí proto, že právě tohle album je asi nejvýznamnější inspirací většiny spolků druhé blackmetalové vlny a mnohými bylo až bezostyšně vykrádáno.
Co nahrávku odlišuje od obou předešlých, jsou zejména bicí; znějí tu výrazněji, hutněji a rozmanitěji, což celku určitě prospělo. Rovněž častější střídání temp dodává větší pestrost a posouvá „trojku” Bathory dál. Velmi působivé jsou pomalé pasáže, podbarvené klávesami; ale o pořádně zběsilé sypanice zde také nouze není. V neposlední řadě sehrálo svou roli i zařazení sborových zpěvů a „chytlavějších” refrénů. (A abych nezapomněl, intro "Nocturnal Obeisance" má pouhou minutu a půl...)
Pokud jde o texty, za zmínku stojí přinejmenším tyto:
"Massacre", líčící blíže nespecifikovaný nájezd na nic netušící vesnici (tady si vždycky vzpomenu na Karla Kryla a jeho „Král do boje táh’ a sotva se vzdálil, tak vesnice pálil a dobýval měst...”).
Následující "Woman Of Dark Desires" je o neblaze proslulé Alžbětě Bathoryové, v našich končinách známější jako Čachtická paní.
A do třetice – hrůza zaživa pohřbeného ve skladbě "Call From The Grave"...
Podtrženo, sečteno – i přes příšerný zvuk velice povedená záležitost, která si „uctívání” a status kultu bezpochyby zaslouží.