terka - @ 06.06.2018 | #

Jestli má některý z vás přítomných hudebních profesorů nastudovanou tuhle Di Meolovu čtvrtou desku, určitě bude souhlasit s tvrzením, že se jedná o hodně uvolněné, širokospektrální a stylově ambiciózní album. Splendido Hotel je deska zábavná, určena pro širší obecenstvo, než pro jaké byl provozován projekt Return to Forever. V jeho společnosti se v džezovém džípu znovu projedeme Andalusií, Latinskou Amerikou, očkem hodíme do renesance, klasiky a třikrát zamíříme k popovější moderně. Všechno je to brilantně zahrané a nástrojově přehledně čitelné. Žádné přehnané exhibice. Tak to mám ráda.

Latentní Di Meolův potenciál se zlehka prodírá džezovou skrumáží, složenou z bujaré rytmiky a hřejivých klávesových záhybů. Množství osob, které spolu s mistrem na nahrávce pracovaly, mě až na dvě výjimky nic neříká, ale Al by si žádná ořezávátka do studia nepozval. Pouze v dobrém kolektivu a v dobré atmosféře může vzniknout podobný diamant. Ve skladbě I Can Tell dokonce uslyšíme Alův zpěv a v desáté Isfahan rozkošný dětský sbor.

Výborná deska, ale ve srovnání se včerejším Welcome udělím Alovi o bod míň. Však i on má lepší desky. Ještě poděkuji za včerejší komentáře a jsem zvědavá, jestli se vyjádříte i k Di Meolovi.

stargazer @ 13.09.2020 11:39:14 | #
Ve světě fusion music není moc obvyklé vydávat studiová dvojalba. Al Di Meola to udělal a udělal to skvěle. Namíchal do tohoto díla vše, co mu bylo hudebně blízké a výsledek ve formě Splendido Hotel se ukázal jako zajímavá, žánrově bohatá a nenudící hudba.
Tady není co dodat, je to dvojalbum, které je od A až do Zet plné nápadů, kytarové geniality / tady se pořád opakuji, ale nejde to jinak /, skvělých aranží a všeho hudebně možného.
I závěr alba si mě nakonec podmanil, chtělo to víc poslechů a soustředění se. SH jasnejch ***** !