Reakce na recenzi:

KingRipper - @ 10.03.2006

Šesté řadové album a zárověň mé první Dream Theater, které mi otevřelo skutečnou cestu k progresivnímu směru, jež začíná sezením jistého Nicholase u hypnoterapeuta, který má zjistit, co se skrývá za jeho nočními můrami. Scenes From A Memory je napsána podle filmu Dead Again.
Hned na první poslech jsem byl uchvácen jejich hudebním projevem a od té doby na ně nedám dopustit.
Vlastním i živou verzi tohoto alba Live Scenes From New York, která zní ještě lépe než řadové album, kde DT podali skvělý výkon od začátku do konce.
O Dt se tvrdí, že hrají nejsložitější hudbu na světě a zároveň jsou i příkladem toho, že nic není nemožné a vše jde zahrát živě. Už od Overture 1928 hrají jak o život. Hlavně co mě překvapilo, byl ten 'šílenec' Mike Portnoy, co sedí za bicíma a který si toho na koncert nandal ještě více, než na řadovce a John Myung, ten nenápadný, malý, baskytaru krotící japončík, který budí dojem, že jeho nástroj je větší, než on sám. Jeho hra mě uchvátila, což potvrdil v instrumentální
'šílenosti' Dance Of Eternity. Takhle dobře živě jsem viděl hrát snad jen Steva Harrise z Iron Maiden.
Závěrem mohu jen dodat, že je to prostě nářez a vřele doporučuji.