Reakce na recenzi:

horyna - @ 22.03.2017

Deska Mei je považována za nejambicióznější projekt amerických progresivních ikon Echolyn. Při pohledu na zadní stranu přebalu CD zjistíme, že se v tomto případě jedná pouze o jednu jedinou padesátiminutovou skladbu, kterou její tvůrci záměrně a s nekomerčním přístupem nehodlali rozdělit do dlších podmnožin, a tak je takovéto uzpůsobení přinejmenším překvapující. Její výpovědní hodnota, mířící proti toku hudebního průmyslu jasně říká, jak se tito hudebníci hodlají popasovat s možností nepodlehnout trendu doby, který velí pravý opak.

Album je pak tím pravým dobrodružstvím a náročným úkolem pro specifickou vrstvu osazenstva, nemající obavu se s dotyčným úkolem popasovat. Materiál, na jehož strukturu je člověk nucen přistoupit, tak nenabízí chvíle k vydechnutí, a možnost "listovat knihou" je zde zapovězena. Máte tedy dvě možnosti, odejít pryč, nebo tuto smělou výzvu přijmout. A jelikož je progresivní fanda od přírody filuta, je nasnadě, která z variant je pro něj ta správná.

Zkomponovat tak dlouhou suitu, zabírající celé album, chce nejen velkou dávku talentu, zkušeností a sebereflexe, ale také nalézt prostředky, které dokáží udržet bdělý stav mysli v jednom zápřahu a vně díla obsáhnout silné motivy, jež má za úkol posluchačský detektiv odhalovat. Melodie tu plynou velmi uvolněně, aby v zápětí přišla progresivní nebo jazzová pasáž (občas hodně rytmicky divoká), která má za úkol cinknout diváka do uší novým motivem, zabraňujícím opotřebení pozornosti. I přes jednolitou délku alba vatovost nehrozí, pestrost a variabilita byly vždy silné zbraně Echolyn, těžko lze tedy očekávat ústup z pozic.

Toto je opět jiná forma vyjádření se skrze hudbu, kterou Echolyn žijí a dýchají, je to slyšet v každém tónu a každé propracované pasáži tohoto zajímavě laděného alba. A jelikož je velmi pravděpodobné, že i po několika posleších vám z něj v hlavě uvízne jen malé množství určitých fragmentů, garance vracející se chuti poslouchat a prožít ho znovu je tudíž velmi vysoká.