Rush - Hemispheres (1978)
Reakce na recenzi:
john l -
Dodnes nevím proč, ale rushovský hemisféry mě nikdy pořádně neohromili, aspoň né tolik jak deska předešlá, o té následující ani nemluvě. Cítím z nich v první řadě techniku, neuvěřitelně technicky zmáknutý album, myslím že po této kolekci už pánové nikomu nemuseli dokazovat, jak mistrovští jsou hudebníci, však v dalších letech z této své přednosti budou postupně slevovat, nebo ji spíš přetvářet ve prospěch velkých melodií, kterými skladby v dalším desetiletí doslova pulzují. Zvláštní neprostupný chlad a Geddyho vysoký vokál mi tady jaksi nedělá úplně dobře, chybí mi tam teplo Rush budoucích a především atmosféra, která na mě přes prvky výše vyjmenované prostě nedýchá.
První blok Cygnus X-1 Book II oplývá krásnými akustickými přelivy, změnami, technickou dokonalostí všech zůčastněných, přesto ale cítím jakýsi blok, kterým si mě skladba nedokáže podmanit, tak jako jiné. A tak je to vlastně i se zbytkem materiálu, podobné procesy se odehrávají ve třech zbylých písních.
Mám Rush strašně moc rád, tady ale plnej kotel udělit nemůžu, cítím v tom jakousi křeč.
Pod co bych se ale podepsal, je parádní obal alba, jeden z jejich nej.