Reakce na recenzi:

Tanmut - @ 05.10.2006

První úpadkové album RUSH; výborné, ovšem zpět se ohlížející.
Když si snažím z hlavy vybavit nějaký motiv z Force Ten, vzpomenu si jen na to úvodní. Ta skladba je výrazná jen když ji člověk poslouchá, poté vyšumí.
Time Stands Still mi jako "duet" připomenul něco podobného s Rodem Stewartem a, tuším, Tinou Turner, nebo se pletu(?),- nešlo rozeznat jednoho od druhého. Zde se vyskytl jiný problém: Snad aby dodali RUSH skladbě ještě silnější make-up, více sladké polevy, pípá tam za Geddym nesmělý hlásek; dokáži si tento úkaz vyvětlit jen jako zvýraznění formy nad obsahem; stále se však jedná o nadprůměrnou skladbu (bohužel je nadprůměr u RUSH zatraceně málo.)
Skladba třetí mi není dvakrát po chuti, ale nebudu ji hanit, kvůli své osobní nelibosti.
Velice jemná Second Nature mi uhranula hudební i lyrickou složkou - též předznamenává textovou orientaci příštího alba.
Prime Mover mě na první poslech s naprostým nadhledem dostal. Pořád jsem si to přetáčel zpět, hledal, jestli nemám poškrábané CD, a samozřejmě kdybych si, blbec, nechal dohrát skladbu celou, pochopil bych. To bylo potřetí, kdy mne RUSH zcela konsternovali.
Další tři písně jsou z těch, jež si poslechnu rád, ovšem jen při poslechu celého alba; snad jen úvod Lock And Key mě navnadí, abych si jej zbůhdarma pustil.
Závěrečné dva songy oplývají zvláštní, relaxační aurou. nikam se neženou, plynou, přitom si člověk stále může dopřát intenzivní hudební zážitek.
Nemůžu v tomto albu najít tu sílu, jež prýští z předchozích dvou alb proudem, proto...