Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 05.06.2020

Britské progmetalové komando s titánem za klapkami Richardem Westem je pro mě srdcovkou. Jejich hudební záře plápolala vždy neochvějně do oblak. Premiéru skvěle střihl slavík ´Mac´ McDermott. Jde de facto o přelomový materiál, kde definovali do budoucna kontrast křehka a temna. Varovný prst je zdvižen k problému klonování.

Freaks neváhá a kosí vůkol nezkrotnou okovanou palbou ze všech hlavní s lehkými dozvuky pravěku jejich tvorby. Vichry z rytmických erupcí šestistrunek a Westových lávových poryvů hledí beze studu do budoucna. Smířlivější Angels ukáže vklad drtičů Grooma, Midsona; za rachotu bortících se sól a bubnů stojí West a charisma mr. Maca. Hitové 8minutové žrádlo The Latent Gene je naživo mocně žádáno dodnes. Geniálně nacvičeno, Macova živelná euforie dává riffové mlýnici křídla i prométheovské okovy. Mysteriózní, bravurně ´sólující´ je Lovelorn, Jakýs předobraz Goliášů Turn On TUne In nebo Critical Mass... Change určují poctivé strunné pulsy, stezkou ale bezpečně vedou Mac s vrchním architektem Westem. A kdo dychtí po stadionovém houpání, zavalí ho třaskavina Life's Too Good. Že nepovolaní klonovači udělají s planetou věci nepěkné, nejen názvem pečetí Goodbye Mother Earth. Maniakální bušení, jako byste navštívili spíš kuchyni Meshuggah, či Devinových SYL. Sunrise On Mars je symbolickou i hudební tečkou. Modelově gradující balada, vkusná, a přec nepřeplácaná. Na dno tu dosáhl celý band, ale Mac tu předvedl vsuvku vpravdě památnou. Tak Threshold milujeme dodnes. Jako by zásah shora od bytostí, na jejichž schopnosti jsme zatím krátcí.

Solidní bodovací trable. Vane nejen silný vánek nostalgie, ovšem i jasný fakt, že už je tu plno silně vyvedených hitů. S těmi kontrastují progové laskominy, vrcholící vypjatým baladickým finále. Co by za to dali Westovci dnes... A tedy rád za 5.