horyna - @ 05.02.2020 | #

Skvělé, až se mi chce vykřiknout heuréka! Uriah Heep nahráli v osmdesátých letech další skvělé album. Album pop rockové, album pompézní, album hard rockové... prostě album pro lidi, kteří je neodepsali a neposlali do kopru jen proto, že se podřídili diktátu doby. Je to osmdesátkový rock jak vyšitý, ale šlechetný a ušlechtilý zároveň. U. H. se jeho prostřednictvím znovu vydávají jako šlechetní rytíři na zteč další výzvě. A tou výzvou byla ambice znovu se poprat s dobou do které bezpečně připluli od úplně jiných břehů a které se, aby přežili museli přizpůsobit.

Po až otravném a dle mého docela slabém Head First znovu zvedli hlavu a zaútočili svými nejsilnějšími zbraněmi. Jednou z nich je jistě zkušenost a nadhled dokázat tvořit stále nějakým způsobem zajímavé písně. Equator je vzdušnější, pestřejší a o dost méně křečovité, než jeho na půl cesty ukuchtěný předchůdce. Když pominu otravnou banalitu Party Time (tuhle položku při poslechu přeskočit zkrátka musím) a trochu komickou Skools Burning, mám tu osm prvotřídních osmdesátkových A. O. R. položek made in Uriah Heep.

První Rockarama je parádní pomp-rocková pecka. Přívětivý klávesový opar se nedere nijak dopředu a Box má svou kytarou stále co nabídnout. Goalby se snaží a k takovému repertoáru je jeho hlas jak ušitý. Druhá Bad Blood už nabízí plnější klávesové rejstříky, ale i rockovější tah na branku. Lost One Love je první a překrásnou baladou na desce. Goalby se stylizuje do romantičtější polohy a zprvu jej lze ztěží identifikovat. Píseň má nádech A.O.R. produkcí typu Foreigner. Decentní oplodňovák se solidními ambicemi. Angel zavelí do dalšího útoku a připomíná věci z nadcházející desky Raging Silence, kde už mikrofon ovšem drží někdo jiný. Holding On patří mezi mé oblíbené kusy, stejně jako mohutným refrénem opajcnutá sedmička Poor Little Rich Girl, dýchající pompézností osmdesátkových Asia. A poslední dvojice Heartache City (kterou neopouští rockové ostří) a hlavně mohutný příboj nazvaný Night Of The Wolf dokonale naplní chutě pomp rockového labužníka. Goalby jede až na dřeň, rytmika duní, kytara skrytě válí a vše kočírují mohutné klávesové stopy, ozvěny, rejstříky, vyhrávky a drobné kudrlinky. Prostě pompézní paráda nejvyšší kategorie.

Renomovaný producent Tony Platt ušil kapele klasicky přítulný osmdesátkový kabát, který mně osobně plně vyhovuje. Při poslechu nepřemýšlím nad tím, kdo kdysi Uriah Heep byli a jak prvotřídní alba za časů Davida Bayrona tvořili. Jistě, ty jsou daleko originálnější a rozmanitější, on taky Goalby není žádný giga zpěvák, ale mě se opravdu líbí a vedle metalového Abominog je Equator dalším parádním příspěvkem U. H. osmdesátým létům.

Jo a muzika je také o zábavě, ne? A Equator pro mne zábava je. Proto musím dát pět, i kdyby mě měli příznivci Hensleyho éry ukřižovat. Long Live Uriah Heep 80-tých let.

horyna @ 05.02.2020 07:14:54 | #
Musím ač nerad přiznat, že názory v kauze Pink Floyd mne od některých zdejších členů velmi mrzí. Nebudu jmenovat, ale pořád nedokážu pochopit prostý fakt, že u někoho je tak těžké přijmout názor líbí/nelíbí za jediný opodstatněný.

Dle mého to naprosto lidsky, prostě a pravdivě vystihl kolega Pegas, jehož věty ještě jednou zkopíruji -
"Hele, a když se mu hodně líbí deska Accept, i když třeba nemusí být nějak zásadní, tak jí má dát málo bodů, a když se mu nelíbí Atom Heart Mother, tak musí hodnotit vysoko, protože to jsou Pink Floyd? To je postavené na hlavu, ne? Ať každý hodnotí, jak to cítí a ostatní ať si to přeberou, jak chtějí, stejně to nikdy nebude objektivní."

Načeš se přikláním i k názoru Jiřího/Easyho, týkající se alb, která vás svým způsobem formovala a máte k nim osobní vztah. Ač jsou pro vývoj důležitá, či nejsou.

Mám stále na paměti, že by se hudba měla hodnotit především srdce a ne hlavou. To jak jí člověk skutečně cítí a prožívá, ne jak o ní přemýšlí.


Jednou z lidských vlastností které absolutně nesnáším je lež. A já tu nebudu lhát sobě do kapsy v tom, že když se mi nějaká nahrávka líbí, dám ji méně bodů jen proto, že není pro 95% důležitá a podstatná, naopak nahrávka, která pro vývoj důležitá je a mně se nelíbí, by přece z jejího postavení měla dostat bodů hodně? To rozhodně ne. Nebudu tu lhát ani druhým a předělávat své názory k obrazu nastavených kritérií. Ať už jsme na sofistikovaném hudebním portále, nebo ne. Myslel jsem, že máme demokracii, venku i tady.

Na druhou stranu chápu, že je těžké vedle sebe bodově postavit nahrávku, kterou zná člověk 25 let (Eat the Heat), má ji moc rád, slyšel ji řekněme třicetkrát a její bodové ohodnocení není jen výplodem recenzentovy choré představy - viz recenze pod i některé názory ostatních a nahrávky, jež zná necelý rok a slyšena byla cca osmkrát. Takové subjekty se opravdu těžko poměřují, protože být obě desky ve vaší lebeni přesně v opačné konstelaci, je klidně možné, se se ony body naprosto obrátí. A přesně takto to tu mají někteří dříve narození.

Z toho důvodu teď zveřejňuji tuto recenzi na Equator, jelikož poměřovací časový proces s Atom H. M. je u mne v totální shodě. Obě desky mám doma necelý rok (dokonce přišly v jednom balíčku), slyšel jsem je zhruba stejně krát, jsou zařazeny vedle sebe (mezi jsou první Warhorse-ty jsem snad obodoval dobře:-), obě kapely zbožňuji a od obou leží jejich kmenová tvorba důležitosti v naprosto jiné rovině. A přesto… nebojím se/musím hodnotit právě takto jak vidíte. Je mi naprosto jasné, že zrovna Equator u Byronovců, nebo Henslyho hošků vůbec neobstojí. A přesto se může najít někdo, kdo ač tuze rád Byrona, stejně výrazně si pochutnává i na Lawtonových albech, Raging Silence, nebo dle Horyny na vrcholném Conquest.


Člověk tu hodnotí stovky alb, některým přidává dle srdečních záležitostí, to je pak někdy trnem v oku, ale opovaž se ubrat těm, které jiní poslouchali ještě než jsi vykoukl na svět, rázem jsi za vyvrhela. A přitom to není tak dávno, co tu zasloužilí hrdinové strhávali desky jen tak z plezíru, z principu proto, že se jiným líbili. Uráželi muzikanty, jejich díla i před recenzenty, či názorové oponenty daleko hruběji.
Nadhled pánové, nadhled, je to jen o prostých pocitech z "naší" muziky.