Ondra - @ 24.08.2005 | #

Na tomto počinu se kapela teprve rozkoukávala, i když základní obrysy hudebních schémat a postupů jsou již i zde postupně krystalizovány. Hudebně a emotivně už kapela celkem umí, ale kvalitu alba sráží nedostatečná kvalita zvuku a občasné rytmické nepřesnosti. Hammill zde zní velmi mladě, jeho hlas ještě není tak pevně usazen, ve výškách ještě váhající, ale na druhou stranu naprosto křišťálově čistý. Každopádně se jedná o základní kámen - sám Hammill původně chtěl nahrávat sólové album, protože zcela původní sestava se těsně předtím rozpadla, Hammill byl tedy chvíli sám, ale na poslední chvíli oslovil G. Evanse, K. Ellise a H. Bantona s tím, že udělají album společně - "and do some nice, sweet, gentle things". Kompozice jsou spíše písničkové s určujícím rytmem kytary a flétny. Oproti pozdějším letům je zvuk trochu rozvláčný a řekl bych dosti sentimentálně zabarvený, člověk musí mít k poslechu tu správnou náladu.
Zlatý hřeb představuje Afterwards s ulítlým textem, který působí dojmem, že ho Peter napsal v naprostém rauši. ostaní kousky jsou slabší, vyčnívají Into A Game, Aquarian a Octopus.
Pěkné zpestření představují 2 bonusy - jejich přítomnost záleží na konr. vydavateli, "People You were Going To" je skvělá vypalovačka a tuhle písničku miluju. Škoda zase toho zvuku..:-(

majamazzi @ 21.03.2021 01:52:18 | #
Já na fóru taky nebyl sto let (blesky a popel na mou hlavu, dobytkem jsem!) a kouknu konečně - a úplně nedávno - Tvá milá pochvala zjevila se tu. Moc děkuju, udělalo mi to radost. Kdyby jen jeden člověk, co ho to potěší, tak je to důvod, proč se mi do toho chce. Tak za tu radost jsem pro Tebe něco přidal ke Tvé recenzi Pawn Hearts;-)