steve - @ 21.10.2016 | #

Album Pawn Hearts tvoří jeden z nejkomplexnějších a nejsložitějších albových projektů v dějinách moderní rockové hudby. Je brán jako špičkové dílo špičkových hudebníků a znamená pro mnohé posluchače vrchol jejich uměleckých ambicí.
Složitá hudební struktůra působí na poslechovou soustavu zvláštní silou a její podrobnější popisný překlad může dělat mnoha teoretikům velké problémy. Pro převedení notového zápisu do slovní podoby jsou tu mnohem povolanější kolegové, kteří svůj dar předvedli přede mnou.
Za sebe uvedu pouze to, že tenhle intenzivní a občas pěkně temný (nic pro nervově labilní zájemce) výtvor balancuje na hraně geniality v soutěži o nejinteligentnější hudební počin v moderních dějinách.

Jestliže se jedinci v dobách klasické hudby (Schubert, Schumann, Brahms) snažili navázat a překonat nesmrtelného velikána a pro mnohé z nich i nedostižný ideál Ludwiga van Beethovena (jeho 9 symfonií), o dvě stovky let později se o něco podobného snažili a snaží jiní a jako atribut kvality slouží látka nazvaná Pawn Hearts.

Voytus @ 22.10.2016 11:51:36 | #
Ano, je to šílené, nepředvídatelné, disonantní, atonální, vyčerpávající .... a naprosto geniální. Co tu Hammill předvádí s hlasem, to prostě nechápu - a ani chápat nechci, zde mé zkušenosti aktivního hudebníka jdou stranou a jen se nořím do maniakálního hudebního světa skupiny.

Easyrocker: Godbluff je i moje nejoblíbenější, Generátoři tu ubrali z šílených pasáží, ale to na celkové intenzitě alba neubralo vůbec nic.