Ondra - @ 21.03.2009 | #

Poslouchám po delší době znovu důkladně tuto nahrávku a musím dát 5 hvězdiček - energie, atmosféra která se dá krájet, vášeň, nasazení, hutnost a údernost, emoční vypjatost, výbušnost.
Dále z nahrávky sálá tíseň a to správné napětí - prostě všechno, co mám na Gráfech tak rád. Klasický zvukový projev je vhodně doplněn - což nemusí být patrné na první poslech - agresivními houslemi a cellem.

"For appetite and cruel attraction, there's no panic in your action..."

Paráda - lahůdka v plechu a oleji s cibulkou :-))

Ondra @ 30.03.2009 02:26:30 | #
Tak to koukej honem dohnat:-)), ale bude ti to trvat pár let, to všechno skousnout, je v tom neuvěřitelná energie a místy i zloba (prostě emotivnost obecně), a všechno najednou to asi "nedáš". Nicméně - pokud si vzpomíním: Na 1. poslech mě "zalajnovalo" The Least... a nejvíce jsem pro změnu bojoval s World Record, která mi po 1. období kapely a pak ještě po Still Lifu přišla opravdu brutální, uřvaná, agresivní, prostě strašlivá. Pamatuju si ten pocit hnusu, když jsem tehdy tu desku odkládal, Fuj!! A dneska ji miluju, strávilo se to časem.
Máš v jednom pravdu - Hammillův zpěv je místy až extrémní, ale to si mi právě líbí - nejlepší je stejně Darkness 11/11, zde předvedl, co mi sedí nejvíc - ty jeho přechody:-)). Dále jsou vynikající skladby z počátku období VdGG jako např. Afterwards (ta je nádherně snivá), People You Were Going To a Firebrand (správná dravost). Bohužel se tyto nahrávky (kromě Afterwards) nezachovaly v dobré kvalitě, i když možná pořádný remaster by to spravil, otázka je, zda by byla vůle ho udělat...
Ovšem nejlepší Van der Graaf je stejně naživo, dřívě jsme byly v plínkách a dneska jsou jejich koncerty spíše vzácností.
Jinak Batles můžu taky všechna období, jenom z ětch starších si musím opravdu vybrat, je tam i zbytečný balast. V novějších věcech pohoda, obzvláště od Bílého alba, které mám nejradši.