Judith - @ 02.08.2008 | #

Čtvrt století po původní Journey... se Wakemanovi zachtělo návratu do středu země, a paralel mezi oběma počiny je vskutku hodně - od podobné dějové linie přes shodné obsazení sboru, zpěváků a vypravěče po strukturu nahrávky (velkolepé orchestrální intro, sólové kousky proložené průvodním slovem, velké finále), jen nás tentokrát netísní rozměr vinylu, ale sedmasedmdesát minut cédéčka. Bohužel je tato deska dokladem rčení, že méně je někdy více.

Nejen hvězdné pěvecké obsazení nahrává tomu, aby se šestice nejvýraznějších songů dala vnímat jednotlivě, písně mají až hitové ambice, druhou stranou této mince je ovšem fakt, že z celku alba, na kterém je až příliš mnoho not, vlastně vyčnívají.

Je hlavně otázkou kondice vašeho zažívání, zda si tyto obžerné orgie vychutnáte, nebo vám bude spíš šoufl.

PaloM @ 02.08.2008 15:32:35 | #
Pekne si to napísala. Dá sa s tým súhlasiť, je to vec "uhla pohľadu". Trávenie mi väčšinou funguje,
tak tento "Návrat..." si viem vychutnať, ja by som mu dal 4 hviezdy. S Rickom je problém, že často sa nevedel trafiť, aby sa to nezvrhlo buď na "obžerné orgie" (Lisztomania) alebo len ohlodané kosti.
Jeden krásny príklad skromného lahodného pokrmu
je CD "Herritage Suite", ktoré mi lieči pokazený žalúdok.