Listonoš - @ 06.09.2011 | #

Na samém kraji útesu

Na samém kraji útesu;
tančím.
A přece se nepohnu.

Na samém kraji mého tance;
pláču.
A přece nejsem smutný.

Na samém kraji mých slz;
smích.
A přece je v mém úsměvu trocha melancholie.

Na samém kraji úsměvu;
ticho.
A přece voda hučí, listí šumí, ptáci zpívají.

Na samém kraji ticha;
dívka.
A přece se jí nemohu dotknout.

Na samém kraji jejích vlasů;
utečen.
A přece zde nejsem sám.

Sedím na samém kraji útesu
A na samém kraji té plné samoty
Už vím
Jak mohu křičet bez hlesu
Na samém kraji útesu.

Listonoš @ 07.09.2011 17:39:25 | #
Ehm, jaké ctrl-c, ctrl-v?
Vlastně jo - nejdřív ten útes, tužka a papír a ty pocity, co tam jsou zachycené, potom Microsoft Word a potom ctrl.

Nemám znalosti, souvislosti a vědomosti, abych mohl psát recenze jako třeba Petr Gratias, proto jsem chtěl vyjádřit pocit, zkusit vystihnout ducha a náladu hudby.

A - prosím, mohl by někdo povolaný vyvést to listí z údivu a nechat ho ševelit? Neb já se na tu svou hloupost již nemohu více dívat...

Co vy na to?