diesbies - @ 04.01.2013 | #

Je mi jasné,že ať už napíšu o tomhle překrásném albu cokoli , přijdu s křížkem po funuse-všechno už tu bylo velmi pěkně a podrobně popsáno. Souhlasím s názorem, že se jedná o jeden z etalonů, stěží překonatelných skvostů artrocku. I já toto dílo považuji za vrchol tvorby Yes- i když bezesporu vydali i mnoho jiných, nádherných desek, dokonalosti „Close To The Edge“ už nedosáhli. Není zde ani jedno prázdné, hluché místo, všechno do sebe perfektně zapadá- nástrojová aranžmá, melodické i rytmické postupy, vokální linky i snové, impresionistické texty. A v neposlední řadě i fantastický obal od Rogera Deana.
Poprvé jsem se s tímto albem (a potažmo i s Yes) setkal někdy koncem 70. let na návštěvě u kamaráda, který právě žhavil na gramofonu supraphonské vydání této lahůdky. Poslouchal jsem do té doby hlavně Beatles, Rolling Stones a nějaký ten hardrock, taky třeba Pink Floyd a Jethro Tull, ale tahle muzika mě na první poslech doslova učarovala- a okouzluje mne i dnes, po více než třiceti letech. Hned zpočátku jsem si zamiloval „And You And I“, naopak nejdéle mi trvalo přijít na chuť „Siberian Khatru“- ale v současnosti už svou přízeň dělím rovnoměrně všem třem kompozicím.
Nadčasový, excelentní, neskutečně vyvážený počin.
Pět hvězd je málo.

alienshore @ 04.01.2013 20:48:48 | #
diesbies aj tvoja recenzia pomenovala zhruba to čo táto famózna nahrávka obsahuje :-) .... a páči sa mi, že so priložil svoj vlastný príbeh k tomuto albumu a je cítiť aj z tejto krátkej recenzie, že máš veľmi kladný vzťah k tomuto dielu :-) .... ja osobne som túto vec počul prvýkrát asi keď som mal 14-15 presne už neviem a tiež mi učarovala jednak náročnosť no zároveň aj akási neuchopiteľná vnútorná logika týchto dlhých skladieb .... Close To The Edge je proste monolit v art-rocku :-) ...