aselzesarp - @ 19.01.2014 | #

No, jak začít.. Spíš než o recenzi se jedná o vypsání mých divných pocitů... Všiml jsem si, že jak tady, tak na Prog Archives patří toto album k naprosté špičce, na Prog Archives je dokonce úplně na vrcholu. Proto jsem si ho chtěl poslechnout. Nakonec jsem to zkoušel víckrát a ani jednou jsem to nedokončil. Já nějak nevím, jak je to možné, ale na mě toto album nijak nepůsobí.
Naopak se mi nelíbí barva té hudby, nelíbí se mi barva zpěvákova hlasu.. Prostě mě to nechává naprosto chladným, na rozdíl například od několika alb od Genesis, která jsou hodnocena tak zhruba stejně. Dávám tomu tři hvězdičky, abych tomu nekazil průměr, protože se vážně bojím, že mi jenom něco uniklo. Přitom už jsem přežil setkání s kapelami tak komplikovanými a divnými, že by před nimi nejeden hudební fanoušek s brekem utekl :-(

tykeww @ 19.01.2014 20:41:31 | #
Myslím, že tak složitou hudbu, jaká je na Close To The Edge, je těžké mít rád na první poslech. Mně písně jako Roundabout nebo Yours Is No Disgrace dostaly okamžitě. Ne tak Close To The Edge, to je třeba slyšet několikrát a soustředěně, rozhodně ne jako kulisu k něčemu. Ve dvaceti minutách je tady artrocková exploze (podobně jako na Tarkus od ELP), trochu té meditace (I get up, I get down) a také krásné varhanní sólo. Druhá strana je trošku stravitelnější, And You And I je příjemná, hladivá, akustická, Siberian Khatru je taková typická "Yesovka". Prostě rozhodně bych ti doporučil si album ještě alespoň jednou poslechnout a dát mu šanci. Mimochodem, Yes vycházeli z tvých oblíbených Beatles.