Yes - Close to the Edge (1972)
Reakce na recenzi:

No, jak začít.. Spíš než o recenzi se jedná o vypsání mých divných pocitů... Všiml jsem si, že jak tady, tak na Prog Archives patří toto album k naprosté špičce, na Prog Archives je dokonce úplně na vrcholu. Proto jsem si ho chtěl poslechnout. Nakonec jsem to zkoušel víckrát a ani jednou jsem to nedokončil. Já nějak nevím, jak je to možné, ale na mě toto album nijak nepůsobí.
Naopak se mi nelíbí barva té hudby, nelíbí se mi barva zpěvákova hlasu.. Prostě mě to nechává naprosto chladným, na rozdíl například od několika alb od Genesis, která jsou hodnocena tak zhruba stejně. Dávám tomu tři hvězdičky, abych tomu nekazil průměr, protože se vážně bojím, že mi jenom něco uniklo. Přitom už jsem přežil setkání s kapelami tak komplikovanými a divnými, že by před nimi nejeden hudební fanoušek s brekem utekl :-(
aselzesarp @ 21.01.2014 11:26:09 | #
No teda, tohle jsem fakt nečekal. Kdyby to byl trolling, tak velmi úspěšný, bohužel nebyl.
Petr Gratias:
"Nic ve zlém od jaké domácí popřípadě zahraniční hudby ses "odrazil" k poslechu Close To The Edge?"
Tak jak jsem psal, líbí se mi několik alb od Genesis. Třeba Foxtrot považuju za jedno z nejlepších alb vůbec. Taky mám rád Jethro Tull, od nich nejvíc asi Aqualung. Od Pink Floyd si taky rád něco poslechnu a Led Zeppelin mám rád skoro celé, prakticky až na jejich poslední album a pár přešlapů v jejich dalších albech. Od Beatles mám rád skoro všechno, samozřejmě moc nemusím jejich začátky. Hodně dlouhou dobu jsem poslouchal Mika Oldfielda. A to samozřejmě není všechno, píšu jenom to nejpodstatnější.
Teď nejvíc poslouchám metalové kapely jako Baroness, Tool a Mastodon.