Fan - @ 19.02.2010 | #

Tuto desku jsem si minulý týden poslech znovu po 20 letech a musím konstatovat, že se jedná stále o výbornou hudbu a čas ji vůbec neublížil.
Ve výše uvedeném nástrojovém obsazení je jeden nedostatek. Vždy jsem uvažoval, čím a proč se zvuk této desky liší. Je to tím, že Rick Wakeman kromě vynikajícího Polymoogu zde využívá zcela jedinečný a unikátní klávesový nástroj Birotron.
Tento ideový následovník Genesisovského Mellotronu byl vyvinut pod patronací právě Ricka a dodnes jsou na Světě dochovány pouze cca 4 exempláře tohoto nástroje.

Ale zpět k albu. Úžasné, jak po vrcholném Going for the one dokázali YES vykročit trochu jiným směrem. Autorsky a pěvecky vynikající Anderson jakoby vyvracel každým tónem slova jednoho rádoby kritika, který o něm v souvislosti s jeho koncertem na Colours v Ostravě napsal:


Anderson "no", Mercury Rev "yes"
Objektivně vzato, poměrně značná část návštěvnictva si opravdu užila sólové vystoupení ex-zpěváka artrockových Yes Jona Andersona. Ne už tak recenzent, pro kterého jsou Yes subjektivním ztělesněním hudebních nočních můr a Andersonův nyvý hlas jejich hlavním nositelem. Artrock byl už od počátku postaven jako slepá ulička a v tomto kontextu je dobře, že jsou 70. léta už dávno za námi.
Ondřej Bezr

Neubráním se úsměvu. Autor této recenze Ondřej Bezr zásobuje čtenáře idnes slepou uličkou, kterou je však jeho IQ a rozhodně ne hudba YES a celého art rocku.

PaloM @ 20.02.2010 16:32:15 | #
"Myslet si o někom, že když nemá stejný vkus jako my, že je to omezenec s nízkým IQ, to dává obrázek akorát o pisateli takovýchto nesmyslů." To si rozhodne nemyslím, no keď sa "ob" tak vyjadril o Yes a art rocku, čomu očividne nerozumie, tak v tomto konkrétnom prípade iné nezostáva, len si myslieť to isté, čo Fan, lebo "neomezenec" by bol tolerantnejší k iným hudobným žánrom, ktoré nepočúva.
Podľa prehľadu článkov to vyzerá, že Bezr je "expert na všetko" a je možné že sa vyzná vo všetkom, čiže v ničom.

Úplne iná vec je ale konkrétne koketovanie Jona Andersona s world music. Nedávno som písal o mojom posluchu prierezu 10 jeho sólo CD. Súhlasím, že etno či world nie je jeho parketa - s výnimkou írskych pesničiek na CD "The Promise ring".

Neviem, akú úroveň má Colours of Ostrava >> odkaz ale na ČTV každoročne sledujem pražské Khamoro >> odkaz resp. cca hodinový záznam. A to je fantastické !!

Sorry za odbočku od Tormato :-)