tykeww - @ 19.09.2013 | #

Třetí a dalo by se říci „comebackové“ album Vladimíra Mišíka a jeho Etc… zaznamenalo zasloužený úspěch. Uplynul nějaký rok a skupina začala nahrávat své v pořadí čtvrté album, kterému dala prostý název - (4) (Vladimír popírá inspiraci Led Zeppelin, spojitost ale stejně hned každého napadne). Deska nevznikala v zrovna vřelé a přátelské atmosféře. Ono není moc divu - představte si skupinu, ve které je sedm muzikantů. Sedm nadějných a nadaných muzikantů, kteří si jsou zřejmě vědomi svých kvalit a kteří doufají, že jejich kariéra nezačne jen tak stagnovat. A těch sedm muzikantů je ve většině případů zcela odlišně založeno - pilíře Mišík a Hrubý (kterému se hudební směřování „nějak nezdálo“ a vážně začal uvažovat o odchodu), ortodoxní rocker Stanislav Kubeš, univerzální basista „Guma“ Kulhánek s bluesovými základy, absolutní „nerocker“ a skladatel hudby k večerníčkům Petr Skoumal (který byl navíc o nějakých deset let starší než ostatní), folkař „Olin“ Nejezchleba a k tomu všemu elektronické bicí mladého Pavla Skaly - to nemohlo dopadnout dobře.

Nahrávka bohužel hodně chytla „osmdesátkový“ zvuk, synťáky a elektronické, jednoduché a uplácané bicí vás jsou schopné znechutit hned od začátku. Občas se tu vyloupne nějaký zajímavý nápad, téma nebo nápěv, ale bohužel je to vše hodně utopené ve zvuku. Větší šanci tím dostávají texty, kterých si spíš všimnete, a nutno říci, že některé z nich jsou, řekl bych, téměř dokonalé:

Včera večer jsem se ve snu
neobvykle nudil
zdálo se mi, že se mi zdá
že už jsem se vzbudil


Texty ale dobrou rockovou desku nedělají, že. Do dnešních dnů „přežila“ snad jen píseň Doteky, která na desce patří k tomu lepšímu. Co se musí pochválit, je obal Karla Halouna, jako vždy je skvělý. Připadá mi, že je plný skrytých významů. Zajímavé je, že „obávaný“ Jan Rejžek desku hodně pochválil, ale co pochválí tak kritický člověk, jako je on, ještě nemusí být nutně kvalita. Čtvrtá deska mého favorita na poli české hudby rozhodně kvalitní není. Budu krutější než Jan Rejžek a dám jí jen dvě hvězdičky.

P.S. o nekvalitě desky svědčí i skutečnost, že za album zařadilo vydavatelství při reedici na CD anglickou verzi debutu. Bylo si vědomo nekvality, a tak chtělo CD „zatraktivnit“.

Petr Gratias @ 19.09.2013 20:14:03 | #
Každá kapela má právo udělat během své kariéry nějaký slabší kus. Myslím, že se to "povedlo" skoro každé.
Pokud bych hledal mezi vinyly polystyren, tak by to bylo opravdu tohle album.
Album má výborně sejmutý zvuk, ale předimenzovaně sejmuté elektrické bicí, které zde působí strašně nepřirozeně a zahlcují atmosféru,
Zajímavé je, že na koncertech v dané době to nebylo tak šílené, jako na albu.
Vláďa tady zpívá stejným forsírovaným způsobem a nepodléhá nějakým manýrismům osmdesátých let, ale ta hudba se veze místy ve stylu Frankie Goes To Hollywood..
Je dobře, že na dalším albu už se od nějakých synthipopových tendencí ustoupilo a vrátilo se to tam, kde Vláďu a Etc... očekáváme.
Po prvních třech albech to byla ledová sprcha. Nemohl jsem si album nekoupit, protože jsem sběratelem veškeré jeho produkce, ale přiznávám, že ho dodnes (i v digitálním provedení hraji minimálně, anebo si vytipuji to, co je pro mě z této desky únosné....
Kainarosvko-hrabětovské poetické obrazy byly nahrazeny dědečkovským sarkasmem.
Na albu mohu DOTEKY a NÁVŠTĚVNÍ DEN. Při tom mě trochu leze mráz po těle...
Standa Kubeš zde hraje také minimalisticky úsporně a matně. Sound se rozředil klávesami a také Honza Hrubý se svými houslemi je zde nevýrazný a Olin Nejezchleba nečitelný. Guma Kulhánek je funkově pregnantní, ale bicí se mi opravdu nelíbí....
Etc... měli od začátku do současnosti v sestavách vždycky precizní a kreativní bubeníky. Miroslav HRUBÝ, Jaroslav VONDRÁK, Anatoli KOHOUT, Jan NOHA, Pavel FRIŠTENSKÝ, Jiří ŠUSTERA, Ivan KADAŇKA.... Slabinou byl Pavel SKALA a poněkud nevyzrále působil i Tomáš KRČEK. Jiřím ZELENKOU se to vrátilo opět na vysoký level.
Je pravda, že tady už nejsou Etc... ale Etc...Band a bylo jasné, že to tak nebude moci zůstat. Také začali skoro všichni skládat a to rovněž nabourávalo tvář a sound, byť se asi kapela snažila o změnu a možná přitáhnout mladší publikum a nejenom ty standardní máničky, jako byla moje generace....