Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 13.05.2011

Holandsko, krajina nekonečných rovin a tulipánových záhonů, větrných mlýnů a vodních kanálů, země protestantů a hrobu Komenského, překladiště omamných látek přicházejících do Evropy z Asie a Afriky, ale také země Rembrandta, Rubense, Vermeera, Van Dycka, Steena, Halse…
Na konci šedesátých let vstoupila velmi cíleně do světa populární hudby a různých rockových odnoží. Skupina Focus, která vznikla spojením tří hudebníků, původně působících v holandském nastudování muzikálu Hair se propojila s fenomenálním kytarovým hráčem a započala její závratná kariéra. Zastavíme se nad jedním z jejích alb, která se objevila v první polovině sedmdesátých let…
Holandská pobočka britského koncernu EMI, Bovema B.V. připravila k vydání album Hamburger Concerto (1974), s nímž skupina dosáhla pravděpodobně na vrchol své popularity a uměleckého snažení, zahájeného už na předešlých albech, a stala se domácím „rodinným stříbrem“. Produkce se stejně jako předtím ujal Mike Vernon. Hudební režii obstaral Ian Gillespie a nahrávací frekvence proběhly počátkem r. 1974 ve studiu Tape One, ve čtvrti West End, v Londýně.
Koncem r. 1973 odešel po neshodách uvnitř skupiny bubeník Pierre Van der Linden. Producent Mike Vernon v minulosti občas spolupracoval s bubeníkem Colinem Allenem a protože jeho hráčský potenciál měl vzestupnou tendenci, pozval hudebníka do Belgie, kde skupina připravovala nový hudební materiál. Allen si udělal jméno v poslední „elektrické skupině“ Johna Mayalla (už ne pod názvem Bluesbreakers) a členstvím v uznávané skotské blues-rockové skupině Stone The Crows, doprovázející zpěvačku Maggie Bell. Thijs van Leer a Jan Akkerman se poměrně rychle sžili s jeho muzikantským cítěním a baskytarista Ruiter s ním vytvořil spolehlivý rytmický tandem.
Obal alba nehýřil barvami. Na podkladě kamenitého terénu dominoval název skupiny písmem antického pojetí římského impéria a na potemnělém podkladu pak ve světelně rozostřených konturách byl vyznačen název alba.
Album obsahovalo pět skladeb, relativně běžného formátu, jak bylo v té době zvykem, a dvacetiminutovou suitu.
Objevily se zde poprvé nové elektronické nástroje a na albu se pozitivním způsobem rozšířila škála zvukových možností, při zachování mistrovských kytarových improvizací, kreativních varhanních motivů a emocionálního uchopení flétnové hry. Přestože na koncertech a v mnohých skladbách Thijs van Leer používal mikrofon k jódlování, parafrázování italského operního zpěvu a satirických nadsázek, skupina stále platila za elitní instrumentální jednotku, která neměla ve svých řadách sólového zpěváka, což se mohlo zdát s ohledem na zvyklosti jako troufalost. Na druhé straně ovšem Focus přesvědčili, že jako instrumentalisté mají svůj vývojový žebříček profesionálního pojetí a tato okolnost je nakonec posadila na piedestal jako nejlepší progresivní rockovou skupinu kontinentální Evropy.

DELITAE MUSICAE nás ve svých imaginacích zavede do renesančního období 16. století. Autorův zájem o historickou hudbu byl známý i z jeho sólových produkcí. Propojení flétny, loutny a cembala navodí atmosféru vznešenosti a života v zámeckém prostředí.

HAREM SCAREM - další skladba nás navzdory latinskému názvu ovšem upoutá na rockovou půdu se všemi atributy moderního cítění v nástrojové instrumentaci. Dynamické odstíny a jednotlivé kytarové, klavírní a varhanní motivy do sebe zapadají jako ozubená kolečka těch nejjemnějších švýcarských hodinek.

LA CATHÉDRALE DE STRASBOUG - klavírní motiv skupinu představuje jako hudební protipól monumentální katedrále ve Francii. Van Leer zde nijak nezakrývá své klasické hudební vzdělání a harmonické postupy charakterizují žánrovou eklektičnost a nezadržitelnou vlnu nálad a impresí. Akkerman upozadněn, spíš koloruje jednotlivými kytarovými ornamenty atmosféru kompozice, stejně jako vokální party.

BIRTH - téma zrození v Akkermanově skladbě otevírá kovově znějící zvuk zámeckého cembala, aby vzápětí ke slovu přišly tympány a instrumentář rockové skupiny s podporou elektrické kytary, varhan a hutné rytmické složky.

HAMBURGER CONCERTO – a) STARTER b) RARE c) MEDIUM I, d) MEDIUM II, e) WELL DONE a f) ONE FOR THE ROAD - nejrozsáhlejší kompozice na albu, kterou oba leadeři skupiny Focus pojednali jako suitu, tvořenou s šesti drobnějšími skladbami. Hudební téma je dáno a tak se stáváme svědky nádherných vrstvení nástrojových vln, flétny, varhan a kytary se sférickými tónovými obrazy. Classical-rockové pojetí na vyzrálé úrovni občas zabrousí do různých improvizací, takže v bohatých harmoniích zaslechneme motivy z Beethovenovy Ódy na radost, a na druhé straně unisono baskytary, elektrické kytary nám připomene některé hudební motivy z legendárního beatlesovského alba Abbey Road. Patos, který je nepřeslechnutelný, může vyvolávat u střízlivého posluchače ironický úsměv. Pohybujeme se ovšem pořád na hudební platformě s klasickými postupy a harmoniemi blízkými artificiální hudbě. Z patosu se nakonec dostaneme smíchem, který v nás vyvolají Leerovy eskapády jódlování a parodizování italské opery a procítěné nadsázky. Leer si pohrává s jednotlivými motivy s erudicí mistra holandského šerosvitu, který nanáší barevné odstíny do jemných detailů této dvacetiminutové kompozice, zatímco Akkerman svoje rozlamované akordy preparuje přes Leslie box a dociluje „chvějivého bažinového efektu“.
Místy se nemohu ubránit dojmu, že pražská elitní rocková skupina Blue Effect (tehdy pod normalizačně pokřiveným názvem Modrý efekt) čerpala některé postupy právě od těchto Holanďanů. To není míněno jako výtka, ale jako subjektivní pocit z hudby, která zákonitě inspirovala. Sound skupiny v polovině sedmdesátých let tomu místy hodně přisvědčuje…

EARLY BIRTH - poněkud ponurý varhanní motiv nás uvádí do poslední skladby. Dále se kompozice rozprostírá svým harmonickým postupem v intencích rockových zákonitostí, s výraznou podporou flétny a sólující Akkermanovy kytary, které nás vracejí do motivů čtvrté skladby na albu. Výlet po holandských teritoriích se završil. Zůstal příjemný, až vznešený pocit z hudby, která vznikla nejen propojením rockových prvků s klasickými postupy, ale i díky nesvazující emocionalitě a znovu přesvědčuje, že talent dvou hlavních protagonistů skupiny Focus se rozvinul do rozsáhlých prostor. Jakákoliv další slova jsou zbytečná….

Zaskočilo mě (a myslím nejen mě), že název alba pochází od hamburgru. V prvních okamžicích jsem to odmítl akceptovat, ale pak jsem změnil názor. Téma celého konceptu je vážné (možná až moc vážné) tak proč ho "nevysvléct do trenýrek"? Mám pro to odůvodnění. Když se dívám doma na DVD s Focus a pozoruji, jak se baví při nahrávání ve studiu, tak tam jde vážnost někam úplně bokem. Je tam veselo při Leerově jódlování, že i koncentrovaný Akkerman se začne smát, že si musí zakrývat ústa. Začínám tomu věřit. Třeba je na obalu znázorněn připálený kus žemle, anebo stav oleje na pánvi po odstarnění hamburgru... to už jsou ale jenom spekulace.
Je to hezká lapálie pro posluchače, nicméně v mých očích to nijak nesnižuje obsah alba.
Mei alby Moving Waves až Hamburger Concerto je nádherná vyrovnanost hudebního i hráčského potenciálu.
Dávám plný počet hvězd!