Reakce na recenzi:

john l - @ 26.06.2017

KONEČNĚ! V poslední době se na mě Collage valili ze všech stran, nebylo kudy utíkat, tak jsem jim šel pěkně naproti a mám z toho výborný pocit. Pro mnoho lidí, doposavad i včetně mě, to byla neznámá, okrajová a zapomenutá kapela/záležitost, ke které mě postrčili kolegové z domovských stránek Progboardu. Tolik chvály a blahořečených nót, co jsem na Moonshine zachytil, mě nemohli nechat stát mimo. Collage jsou nedostupná a těžko sehnatelná muzika, o to víc ji teď aspoň docením.

Polskou scénu pomalu poznávám, neexistovat PB, tak bych k ní ani nepřičichnul. Collage jsou prý nejstarší a něco jako před obraz těch, kteří teprve přijdou. V roce 1994, kdy Moonshine vychází ještě neexistuje Polská prog scéna. Collage jsou provorození, rodičky i porodníci dohromady. Předpokládám, že debut byl pouze test v mateřštině a tohle je už rozbřesk do plna. Angličtina dostala přednost, kompozice se natáhli a všechno zpečetila mistrná aranžérská schopnost dvojice Gil/Palczewski.

Collage produkují osobitou muziku. Těžko se nějak škatulkuje, nebo definuje. Melancholie v ní určitě je, ale není hlavním hnacím motorem, spíš jedním ze stavebních kamenů. Kombinace vzdušných kytarových proudů a klávesových rejstříků, vytváří vesmírnou membránů, přes kterou propadává příjemný a heboučce semišový klásek Roberta Amiriana.

Zvláštní aspekt který nejde u této kapely přehlédnout, je nemožnost jejího rychlého oposlouchání. Moonshine projíždím poněkolikáté a pamatuji si sotva pár fragmentů z několika písní. Což je velice sympatické. Heroes Cry praská pod nápory dramatického lyrismu a na začátku alba funguje báječně. S dvojkou In Your Eyes už kapela rozehrává mistrovství světa na progrockové anabázi, tohle nemá cenu popisovat, absolutně se ztrácím. Naštěstí Lovely Day má jen pět minut a v podstatě jde o příjemnou, emotivní baladičku. Mezi moje nejoblíbenější skladby zatím řadím zahloubanou, útlocitnou parádu Living in the Moonlight, v ní je kapela v čele s neochvějně pevným Amirian u kormidla bezchybná. Další trojice skladeb The Blues, Wings in the Night a Moonshine bude zřejmě tím nejlepším v produkci Collage. Z těch skladeb teče slaďučký nektárek pro moje progem dychtící uši.

Collage mě totálně položili na lopatky, kdo tohle album ještě nevlastní (nevědomost zaslepuje), urychleně to běžte napravit.

Nebojím se cd Moonshine položit vedle zásadních děl progrocku, jako jsou Awake, Dark Side of the Moon, nebo Permanent Waves. Určitě se vedle nich nebude přikrčovat, jako nějaký nesmělý zajda. Říkám vám všem a pro reklamu kapely Collage udělám maximum, tohle MUSÍTE MÍT!

Jde o největší hudební poklad z polských luhů a hájů!