Collage - Moonshine (1994)

Autorský tandem Gil + Palczewski, okolo něhož stojí elitní polské neoprogové sdružení Collage, je ve svém oboru průkopníkém a zároveň zkušenostmi ošlehanými profesory Spolu se Safe (to je u mě o chloupek výše) pro mě nejvývoznější artikly z jejich katalogu.

Palczewski po mohutné explozi klapek rozvíří krásné malby v nolanovsko-arenovském střihu a entrée alba - Heroes Cry - vládne. Mirek Gil servíruje strunné malůvky, drsné laufy, palčivá sóla a Amirian ční jak špice katderály. In Your Eyes patří mezi nejzásadnější opusy celého nového progu. Amirian vyrukuje vedle Hlasu i s konejšivými akustikami a mandolínou. Jsou to ale Gil a Palczewski, jejichž instrumenty dokonale melodicky táhnou a přemosťují - tvoří i boří. Přes dominující klávesy na albu právě tady za půlí rozjede svůj akt bubeník Wojtek Szadkowski. U Lovely Day diktuje zase tandem kytary + kláves; příznivci Marillion, Areny, ale třeba i mr. Hacketta jsou srdečně zváni. Living in the Moonlight je důkazem, že Palczewski je špičkový, komplexní hráč, stejně jako Amirian, ženoucí se za hranu. The Blues - divé klávesové kaskády stojí pevně na rytmické sekci. A pro změnu Amirian předvede svým hlasem celou škálu emocí. Patinu stařičkých Genesis ucítíme v jemném entrée Wings in the Night - akustiky versus našlehané banksovské přelivy. Nejen melodické laskominy při 11-minutovém běhu, musí každý objevit a nakonec zcela podlehnout. A zoufal-li si někdo nad bicími, tak v úvodu titulky se nám dostane její čirá profesura. Není už na co čekat - kytary i klávesy nás chaoticky strhnou do dramatického hudebního děje. Psal-li John v recenzi o deskách, které se mu zjevily, všeho se vám dostane. A v kombinaci s předchldcem jde o kompoziční pomníky. Svatý Grál, který když konečněš najdete - budete o Collage vědět vše. Po smršti emocí i tónů je tu pozitivistické, nadějné finále War is Over. Vlastníte-li bonusovku, v dynamické Almost There se vám zjeví opět lehce arenovské klapkové, ovšem i Amirianovy hlasové orgie.

Jak už zaznělo, o nepatrný chloupek raději od Collage mám Safe, snad je na vině nostalgie - kdysi mou sbírku ozdobilo jako první. Ale je tu tolik silných melodických pecek, na své si ale přijdou i nejnároční artoví hledači. A kdo chce objevit Polsko, není lepší pozvánka. 5/5.
reagovat

PaloM @ 20.09.2020 11:30:38
Vďaka za recenziu. Moonshine mám najradšej.

KONEČNĚ! V poslední době se na mě Collage valili ze všech stran, nebylo kudy utíkat, tak jsem jim šel pěkně naproti a mám z toho výborný pocit. Pro mnoho lidí, doposavad i včetně mě, to byla neznámá, okrajová a zapomenutá kapela/záležitost, ke které mě postrčili kolegové z domovských stránek Progboardu. Tolik chvály a blahořečených nót, co jsem na Moonshine zachytil, mě nemohli nechat stát mimo. Collage jsou nedostupná a těžko sehnatelná muzika, o to víc ji teď aspoň docením.

Polskou scénu pomalu poznávám, neexistovat PB, tak bych k ní ani nepřičichnul. Collage jsou prý nejstarší a něco jako před obraz těch, kteří teprve přijdou. V roce 1994, kdy Moonshine vychází ještě neexistuje Polská prog scéna. Collage jsou provorození, rodičky i porodníci dohromady. Předpokládám, že debut byl pouze test v mateřštině a tohle je už rozbřesk do plna. Angličtina dostala přednost, kompozice se natáhli a všechno zpečetila mistrná aranžérská schopnost dvojice Gil/Palczewski.

Collage produkují osobitou muziku. Těžko se nějak škatulkuje, nebo definuje. Melancholie v ní určitě je, ale není hlavním hnacím motorem, spíš jedním ze stavebních kamenů. Kombinace vzdušných kytarových proudů a klávesových rejstříků, vytváří vesmírnou membránů, přes kterou propadává příjemný a heboučce semišový klásek Roberta Amiriana.

Zvláštní aspekt který nejde u této kapely přehlédnout, je nemožnost jejího rychlého oposlouchání. Moonshine projíždím poněkolikáté a pamatuji si sotva pár fragmentů z několika písní. Což je velice sympatické. Heroes Cry praská pod nápory dramatického lyrismu a na začátku alba funguje báječně. S dvojkou In Your Eyes už kapela rozehrává mistrovství světa na progrockové anabázi, tohle nemá cenu popisovat, absolutně se ztrácím. Naštěstí Lovely Day má jen pět minut a v podstatě jde o příjemnou, emotivní baladičku. Mezi moje nejoblíbenější skladby zatím řadím zahloubanou, útlocitnou parádu Living in the Moonlight, v ní je kapela v čele s neochvějně pevným Amirian u kormidla bezchybná. Další trojice skladeb The Blues, Wings in the Night a Moonshine bude zřejmě tím nejlepším v produkci Collage. Z těch skladeb teče slaďučký nektárek pro moje progem dychtící uši.

Collage mě totálně položili na lopatky, kdo tohle album ještě nevlastní (nevědomost zaslepuje), urychleně to běžte napravit.

Nebojím se cd Moonshine položit vedle zásadních děl progrocku, jako jsou Awake, Dark Side of the Moon, nebo Permanent Waves. Určitě se vedle nich nebude přikrčovat, jako nějaký nesmělý zajda. Říkám vám všem a pro reklamu kapely Collage udělám maximum, tohle MUSÍTE MÍT!

Jde o největší hudební poklad z polských luhů a hájů!
reagovat

oř @ 26.06.2017 19:26:37
Ten kdo se v neoprogresivní muzice trošku orientuje, mi dá jistě za pravdu v tvrzení, že pocházet Collage z Velké Británie, znal by jejich hudbu celý rockový svět. Polsko není a nikdy nebylo zemí, která by dokázala podobné kapely úspěšně vyvážet do světa a postarat se o jejich promotion a širokou publicitu. Škoda, zrovna jim bych to přál. V tomto případě jde o prvotřídní záležitost.

Mayak @ 26.06.2017 20:23:47
O Collage by sa toho dalo popísať ešte mnoho, ale aspoň to podstatné ...
Hnacím motorom (a neformálnym šéfom kapely) bol vždy predovšetkým bubeník (ale v skutočnosti multi-inštrumentalista) Wojtek Szadkowski. Tvorčie pnutie medzi ním a gitaristom Mirkom Gilom bolo zdrojom tých najkrajších motívov a pasáží hudobných plôch v ich tvorbe (nielen na "Moonshine"). Krzysztof Palczewski na klávesách a aranžérsky to vždy dolaďoval do definitívnej podoby.
Collage mali istým spôsobom "smolu", že podobne, ako trebárs Landmarq, či Aragon boli kapely to stajne holandských SI Music, ktorá ekonomicky skrachovala a väčšina z jej kmeňových kapiel si už nikdy nenašla nejakú lukratívnejšiu zmluvu u silného vydavateľského labelu a riešili to emisiou albumov vo vlastnej réžii ...
Do rodiny Collage patria aj "deti" Wojteka Szadkowského (Peter Pan, Satellite, Strawberry Fields, Travellers) a Mirka Gila (Mr. Gil, Ananke, Believe).
Spolu s PavlomS. sme absolvovali viacero koncertov Collage a hlavne tie klubové (Bialsko-Biala, Sanok, Krosno) mali fantastickú, skoro rodinnú atmosféru.
Obom nám (aj ďalším našim známym) sú predovšetkým Mirek Gil a basák Piotr "Mintay" Witkowski OSOBNÍ priatelia, ktorí nás vždy pred koncerom srdečne vítali a po koncerte volali na pivo, či opekačkové párty ...
Je škoda, že vždy po istej dobe medzi Wojtekom a Mirkom dochádza k istým hudobne názorovým rozdielom, čo Mirek rieši obyčajne odchodom z Collage a aktivovaním (reaktivovaním) predovšetkým svojich Believe ... ale možno je to takto aj dobre ...

horyna @ 30.06.2017 14:13:27
Extrémně povedená věc. Spolu se Safe to nejlepší co kdy z Polska vyšlo. Kytarové harmonie Mirka Gila jsou fantastické a Amirianův vokál stejně tak. Nejraději mám Heroes Cry, Living in the Moonlight a poselství míru War Is Over. Konec a pokusy o znovuobnovení téhle kapely jsou smutné. Nová studiovka by byla velkou bombou. Polsko je prostě progresivní baštou.

Při přehrávání posledního alba Riverside jsme u známého prohrabávali CD a narazil jsem na tento skvost polského progu. Nějak jsem nechápal, jak je možné, že jsem jej ještě neobjevil, tak jsme ho zčerstva sjeli. Neuvěřitelná pecka! Jasně, je to víc než 20 let, ale některé fošny nestárnou, což lze říci i o téhle. Vynikajíc progrock, skvělý zpěv, tady se vlastně nedá říci nic jiného, než DOPORUČUJI více než vřele k poslechu. Jestliže 5* zde máme hodnotit jen výjimečná alba, tak TOHLE k nim bezesporu patří.
reagovat

Sajgon3 @ 14.06.2016 20:15:31
Základný kameň polského neoprogu - všetky polské neoprogresívne kapely a je ich teda požehnane - nesú v sebe odkaz COLLAGE - bez tohto ani neskúšajte hladať polskú kvalitu - toto je šlabikár a ten musí poznať každý -))

Tak tohle je skutečně mimořádná neoprogrocková záležitost. Vynikající a neotřelé nápady, skvělá aranžmá a velmi dobrý sound, obzvláště pak v remasterované podobě s jedním bonusem a dvěma videoklipy z koncertu v Holandsku.Úplně zarážející je naprostá absence jakýchkoli poských akcentů ve zpěvu Roberta Amiriana. Nelze řící, která ze skladeb vyčnívá, líbí se mi všechny, ale balada Living in the moonlight a The blues mě asi napoprvé upoutaly nejvíce. Skvělá je především Wings in the night. Prostě lze jen doporučit, škoda jen, že autor podle mého názoru fascinujícího obalu, T. Beksinski již nežije.
Po rozpadu Collage se pánové znovu spojili ve spíše studiovém projektu Satellite ( bez původního baskytaristy ) v takřka identickém složení. Vydali dva tituly A Street between sunrise and sunset a prozatím poslední Evening games.
reagovat

PaloM @ 22.09.2010 13:58:28
Nereagujem na recenziu, chcem takto zviditeľniť fantastickú, už rozpadnutú poľskú skupinu - s dôstojným nástupcom Satellite. To je art rock, ktorý nádherne povznáša dušu.
Skúste sami:
Collage - Moonshine (1994)
1.Heroes Cry >> odkaz
2.In Your Eyes part 1 >> odkaz
2.In Your Eyes part 2 >> odkaz
3.Lovely Day >> odkaz
Ostatné sú tiež na youtube

martin69 @ 23.02.2012 13:10:20
Vynikající album!!!!