Weather Report - Black Market (1976)
Reakce na recenzi:
horyna - @ 11.04.2017
Hudba kapely Weather Report vám poskytne tolik potěšení a slasti jako dobře naladěná milenka (pro některé raděj pravověrná manželka), se kterou jste se rozhodlit strávit intimní chvíle tím nejněžnějším způsobem - v harmonickém objetí s důrazem na choulostivé chvíle naplněné mazlením.
Myslím, že pokud ji (hudbu, ne milenku) nepoznáte už během dětství (například jejím častým přehráváním dospělým jedincem ve vaší blízkosti), je potřeba k ní dorůst a dozrát. Trvalo mi více než 20 let se s touto bohyní a muzikantskou můzou pomilovat. Naštěstí jsme to na stará kolena zvládli :-) a o to častěji si to teď spolu (rozdáváme) užíváme.
S deskou Black Market je pohled do nebeských výšin a slastných orgastických prohlubní tak záživný a vytouženě lahodný, až si člověk v jejím nitru řekne, kam se hrabe "obyčejný" erotický zážitek. Ale jelikož jsme tu samí krutí profíci, kteří žádné obyčejné ero zážitky nepřijímají ani nevydávají, ale pouze ty nadstandardní a neobyčejné, nemůžu přece hudbu, ať je sebelepší, takto povyšovat. Nebo ano? A už vůbec ne před něžným pohlavím, kterého se tento akt tolik dotýká. Hm, raděj ale zpátky k desce samotné.
Vizuální ztvárnění obalu alba je přesyceno lidským hemžením v tetelícím se barevném spektru na trhu kdesi v hloubi afrického kontinetu. A barevně stejně emočně působí i tato hudba, vyznačující se tisíci tónovými tahy. A právě tam (v černočerné Africe) deska i začíná. Hned stejnojmenná titulní skladba je překrásné jazzově barevné souznění Joe Zawinula se zbytkem ansámblu. Jaco Pastoriuse slyšíme skrze rozmanité syntezátorové mezihry v dvojce Cannon Ball a zvuk lodní sirény ohlašuje nástup třetí v pořadí, skladby Gibraltar, ve které už naplno zaznívá Shorterův saxík a nálada skladby silně evokuje místo v názvu písně obsažené. Barbary Coast má rád můj malý synček, jelikož na jeho začátku houká a projíždí nabušená vlaková souprva. Vlastně každá skladba na albu je prvotřídní úkázkou toho, jak se dělá moderní jazz s rockovým aroma a citem pro world music. A závěrečná Herandnu, to je jazzová romantika těch nejsmyslnějších proporcí, prostě paráda.
Deska z černého trhu by měla patřit mezi základní repertoár každého jazzově dýchajícího jedince.