Weather Report - Black Market (1976)

Hudba kapely Weather Report vám poskytne tolik potěšení a slasti jako dobře naladěná milenka (pro některé raděj pravověrná manželka), se kterou jste se rozhodlit strávit intimní chvíle tím nejněžnějším způsobem - v harmonickém objetí s důrazem na choulostivé chvíle naplněné mazlením.

Myslím, že pokud ji (hudbu, ne milenku) nepoznáte už během dětství (například jejím častým přehráváním dospělým jedincem ve vaší blízkosti), je potřeba k ní dorůst a dozrát. Trvalo mi více než 20 let se s touto bohyní a muzikantskou můzou pomilovat. Naštěstí jsme to na stará kolena zvládli :-) a o to častěji si to teď spolu (rozdáváme) užíváme.

S deskou Black Market je pohled do nebeských výšin a slastných orgastických prohlubní tak záživný a vytouženě lahodný, až si člověk v jejím nitru řekne, kam se hrabe "obyčejný" erotický zážitek. Ale jelikož jsme tu samí krutí profíci, kteří žádné obyčejné ero zážitky nepřijímají ani nevydávají, ale pouze ty nadstandardní a neobyčejné, nemůžu přece hudbu, ať je sebelepší, takto povyšovat. Nebo ano? A už vůbec ne před něžným pohlavím, kterého se tento akt tolik dotýká. Hm, raděj ale zpátky k desce samotné.

Vizuální ztvárnění obalu alba je přesyceno lidským hemžením v tetelícím se barevném spektru na trhu kdesi v hloubi afrického kontinetu. A barevně stejně emočně působí i tato hudba, vyznačující se tisíci tónovými tahy. A právě tam (v černočerné Africe) deska i začíná. Hned stejnojmenná titulní skladba je překrásné jazzově barevné souznění Joe Zawinula se zbytkem ansámblu. Jaco Pastoriuse slyšíme skrze rozmanité syntezátorové mezihry v dvojce Cannon Ball a zvuk lodní sirény ohlašuje nástup třetí v pořadí, skladby Gibraltar, ve které už naplno zaznívá Shorterův saxík a nálada skladby silně evokuje místo v názvu písně obsažené. Barbary Coast má rád můj malý synček, jelikož na jeho začátku houká a projíždí nabušená vlaková souprva. Vlastně každá skladba na albu je prvotřídní úkázkou toho, jak se dělá moderní jazz s rockovým aroma a citem pro world music. A závěrečná Herandnu, to je jazzová romantika těch nejsmyslnějších proporcí, prostě paráda.

Deska z černého trhu by měla patřit mezi základní repertoár každého jazzově dýchajícího jedince.
reagovat

bullb @ 11.04.2017 11:17:02
horyna má rýchle pero ... -:)
Práve v minulých dňoch som si zaobstaral reedíciu - darček z Čierneho trhu, chcel som sa podeliť o zážitok...
Inak: Black Market mal aj obchodný úspech, zoznámili sa s ním aj "širšie" masy. Pre mňa je to dokonalá hudba. Fajn, že sa stále počúva a pripomína.

steve @ 11.04.2017 11:25:38
Horyna vyměnil milenku/manželku za Weather Report:) Sex z recenze "cáká" do stran a zdá se mi, že tohle by žádná ženská neslyšela ráda:) Hudební "neznaboh" to ale určitě pochopí. Jinak ok, fajn recenze na jiný způsob, proč ne. Černý trh je jedna z mála jazzových produkcí které snesu, možná pro větší příklok k world music.

Brano @ 11.04.2017 12:03:37
Sexuálna recenzia,až som sa červenal keď som to čítal :-)))...ale veď prečo nie?Super!

bullb @ 12.04.2017 12:53:54
No, chlapi, skúste si prečítať recenziu na Rush - Hemispheres z 25.11.2008. To je "počteníčko". :-)

Brano @ 12.04.2017 18:22:40
Tieto dve recenzie(W.R. + Rush) by mal čítať Radim Uzel ako povinné čítanie! hehe

Black market je najobľúbenejší album môjho otca od Weather Report. Napriek tomu si ho z detstva nepamätám, fusion a Canterbury som prakticky ignoroval až do dospelosti. Keďže ho v Hummelovi mali za odpadkovú cenu, v návale dopĺňania zbierky som si ho vzal, aby som si ho mohol posúdiť takpovediac zo súčasného stavu môjho vzťahu k hudbe ako takej.

Do zvukov trhoviska nastúpi gitara, pridajú sa zvyšní hudobníci a je jasné, že funky fusion má v skladbe Black market zelenú. Napriek tomu si nemožno nepovšimnúť skvelú pulzujúcu basu a mohutné dychové nástupy, oboje je radosť počúvať. Je zaujímavé, že pokojné vyznenie skladby Cannon ball vie byť ozvláštnené nielen očakávanými (priam sladkými) snivými melódiami, ale aj niekoľkými zlovestnejšími momentmi. Nemôžem ako hudobník neoceniť prácu s náladami, ktorá je jednoducho bravúrna. Gibraltar tradične exceluje v nástrojovej prezentácii, teší ma aj to, že nespí, ale riadne šliape a dokonca sa sem-tam tvári, že sa blíži rozhodujúci moment nejakého hororového filmu. Iste, nejaké tie melancholické pasáže sa v takmer osemminútovej inštrumentálke nachádzajú, už ste počuli o modernom džezovom telese, ktoré by dokázalo hrať skladbu v sebazaprení ukazovania, čo všetko zvládne zahrať za minútu? Tradične sa po prívaloch energie preladí na chromú nôtu, a preto je Elegant people skladba s tempom rovným slimákovi s obrnou. To však neznamená, že sa v nej nič nedeje, rytmika jasne dominuje. Three clowns je náladovka, hudobníci trošku zakoketovali s psychedéliou i voľnomyšlienkárskou formou muzicírovania, napriek tomu je to počúvateľná záležitosť. Barbary coast sa priženie s trúbením, ale keďže je to v podstate funky jak mraky, nástrojom v popredí sa stáva basa. Tomuto moc neholdujem, ale uznávam, že je to špičkovo odohrané. Záver patrí spoluhláskovému názvu Herandnu, je to pomerne sofistikovaná všehochuť nálad a plôch, a preto to nie je ani ploché a už tobôž nie bez nálady.

Výborný inštrumentálny album, čo dodať, azda iba: „Určené pre fjúžnistov.“
reagovat

stargazer @ 05.03.2024 04:31:27
Tohle je výborné album. První skladba je nedostižná a i zbytek celé desky je perfektní. Jestli jsem se někde malinko nechytal, tak jen ve dvou skladbách - Three Clowns a Barbary Coast, ale to chce čas. Parádní fusion jízda.

hejkal @ 05.03.2024 05:38:15
Myslím si, že vo fusion sotva niekto nájde väčšiu klasiku. Určite by som tento album zaradil do štartovacieho balíčka pre záujemcov fusion nepoľúbených.

Weather Report je pro mě další zjevení – významné jako Miles Davis, Herbie Hancock, Mahavishnu Orchestra nebo Return To Forever. Jedná se vlastně všechno o žáky Milese Davise, kteří ve svých kapelách dále rozvinuli původní ideu fusion music. Záměrně se vyhýbám nějakým hodnocením, kdo je lepší a kdo je horší. Všechny kapely jsou významné pro vývoj hudby a jsou známkou vysoké hráčské a skladatelské kvality, které zůstaly do dnešní doby prakticky nepřekonány a hlavně nezaměněny. Jsou pro mě v jistém slova smyslu nedotknutelným dědictvím, před kterými se s úctou skláním, i když i tyto kapely měly silná i slabší místa, ale obecně byly výrazem dokonalosti, hráčské představivosti a pionýrského hledačství…..
Mozkem kapely byl geniální hudebník Joe Zawinul a jeho nejbližší spolupracovník – výtečný saxofonista Wayne Shorter. Zawinulovo jméno vzrušovalo už při vyslovení. Evidentně bylo českého původu. Narodil se sice ve Vídni v r. 1932, ale dětství prožil na jihomoravské vesnici mezi Pohořelicemi a Znojmem. (Zajímalo by mě, jestli tam má nějakou pamětní desku….). Ostatně velmi vtipný slogan vymyslel pražský klávesový hráč Dan Fikejz, který se pak stal názvem skladby kapely Combo FH: Všichni už to zabalili, jenom Joe to zavinul…
Album Black Market jsem získal na podzim 1976 (relativně jako čerstvé zboží) a byl jsem jím fascinován. Nový hutný sound, výtečné muzikantské výkony a zajímavá aranžmá… Dodnes patří v diskografii Weather Report mezi mé nejoblíbenější – a schválně ho nekomparuji s Heavy Weather.

BLACK MARKET (Zawinul) – směsice hlasů jako někde na orientálním tržišti a pak zazní výrazný baskytarový riff výtečného Alphonsa Johnsona, nad nímž se vznášejí polyfonní synthesizery Joe Zawinula. To už slyšíme i energické bicí nástroje Narady Michaela Waldena a jim sekundující percussion Dona Aliase a Alejandra Neciosupa Acuny. V harmonii slyšíme orientální nádech. Další melodické téma do hry vkládá sopránsaxofon Wayne Shortera a přichází krásné práce s dynamickými odstíny. Rytmika udržuje napětí společně s percussion a občas do toho zamňouká elektrické piano. V závěru do hry vstupuje exploze jako při ohňostroji a skladba je u konce….

CANNON BALL (Zawinul) – bloudivé tóny elektrického piana a už je to nádherný sametový bas vynikajícího Jaka Pastoriuse a melodické proměny synthesizerů a basové modulace. Náladotvorné téma prochází celou skladbou, kterou Zawinul věnoval svému velkému učiteli a obdivovanému jazzmannovi Julianovi „Cannonball“ Adderleymu. Tato nahrávka byla první, kterou se etabloval Pastorius na albu, protože Johnson během natáčení Weather Report opustil a odešel do skupiny Flory Purimové a Airta Moreiry….

GIBRALTAR (Zawinul) – hutná lodní siréna a šplouchání vody s nezřetelnými zvuky z pozadí a do toho vstupují kontemplativní sopránsaxofon… Pak ale rázný start a skladba se rozjíždí na plný plyn. Za bicí nástroje usedá Chester Thompson, bývalý bubeník Franka Zappy. Zde ještě basy dráždí Johnson a peruánský indián, hráč na percussion Alejandro Neciosup Acuna rozjíždí barevné rytmické spektrum. Zawinul zde používá polyfonní Oberheimův synthesizer a synthesizer ARP. Rytmika šlape ve velkém stylu prokreslována klávesami a saxofony. Opakující se schéma je příležitostí pro výtečnou souhru a baskytarové modulace nezvyklých barev. Nádherný příklad kolektivní práce na skladbě s maximálním nasazením a závěrečnou gradací….

ELEGANT PEOPLE (Shorter) – otevřená melodie střídá barvy elektrického piana Fender-Rhodes a Oberheimova polyfonního synthesizeru. Drolivé rytmy Thompsonových bicích a Acunových percussion s nádherně spojují se Shorterovým saxofonem a upozaděnými klávesami. Liché rytmy a nezařaditelná melodická linka s proměnlivými obraty v harmoniích s dlouhými tóny s jistou noblesou sázejí svoje proměny na virtuální impresivní základ. Uvolnění a pohoda po všech stránkách…

THREE CLOWNS (Shorter) – další skladba přináší kouzlení se synthesizery v jazzovém rozjímání, za asistence percussion, ale Zawinul předvádí, že je stejně přesvědčivý i jako hráč na koncertní klavír a tiché pasáže, jakoby skladbu odváděly někam do tajemné temnoty, přesto elektronicky modulované tóny synthesizerů čeří ono prázdno d záhadných nekonkrétních obrazů…

BARBARY COAST (Pastorius) – houkání a údery kol železničních vozů o koleje a máme tu další skladbu. Výrazně rozeznáváme Jaka Pastoriuse na Fender Fretless Bass, jemuž sekundují bicí nástroje a saxofony v playbacích a klávesové i improvizace a barevné kouzlení na Oberheim a ARP… v závěru opět doznívá hukot vlaku a údery do kolejnic…

HERANDNU (Johnson) – závěrečnou skladbu napsal již zmíněný odcházející baskytarista Johnson. Rytmické proměny baskytary a bicích nástroje se snoubí s klávesovými ornamenty. Skladba získá na rychlejším tempu a větší barevnosti synthesizerových tónových barev, s nimiž si Zawinul pohrává s neuvěřitelnou lehkostí. Johnson dostane příležitost použít basový fuzz a jeho nástroj dodává skladbě další neslyšenou barvu přibližující zvuk baskytary elektrické kytaře. Ale Zawinul na klávesy a Shorter na saxofony ovládají pole. Shorter používá i dechový synthesizer lyricon vytvářející nové barvy vedle tradičních saxofonových melancholických tónů, až do úplného zklidnění….

Pamatuji si, jak nám vedení Jazzové sekce (svým členům) v r. 1977 psalo: „Prosím Vás, nepište nám, abychom zařídili na Pragokoncertu vystoupení Weather Report a Franka Zappy. Dobře víte, že je to zbytečné…..“ Obliba náročné hudby Weather Report byla v sedmdesátých letech opravdu velká a přitom nebylo snadné pro běžného rockera tuhle hudbu akceptovat…. Už jenom proto, že v kapele nebyl obsazen post elektrické kytary, který rockery k fusion music (jazzrocku) přitahoval. Tuhle roli přebíraly klávesy a saxofon, ale zato baskytara a bicí nástroje s percussion dodávaly tu hutnost, které mnohé rockové kapely nemohly docílit.
Je zajímavé, že po rozpadu Weather Report se Zawinul se svou další skupinou Syndicate obrátil k osobité variantě world-music. Učinil tak podobný obrat od fusion music jako houslista Jean-Luc Ponty, kterého rovněž přitahovala hudba přírodních národů... Tomuhle albu dávám plný počet hvězdiček. Myslím, že zcela legitimně!

reagovat

ackerman17 @ 03.08.2012 08:12:04
Úžasné album! Black Market rozhodně patří do výkladní skříně hudby s hlavičkou fusion.
Vřele doporučuji i skvělé DVD Live At Montreux 1976. Přesně takhle si představuji tu správnou "předpověď počasí" :)

ackerman17 @ 03.08.2012 08:15:33
Jen doplním, že na zmíněném DVD je obsaženo právě album Black Market.

PaloM @ 03.08.2012 08:40:32
Poznám a súhlasím s tebou.

Hudba Weather Report na albu Black Market je jako
jeho obal - plná barev.Hned úvodní skladba nás
vtahuje na trh kamsi do Karibiku - po počátečním
šumu zazní jeden z nejnámějších motivů Joe Zawinula,
který pak rozvíjí Wayne Shorter na sax,spodek zde
jistí Alphonso Johnson na baskytaru aby se na konci celá kapela na závěr vrátila zpět k nosnému motivu.Cannon Ball-to je především duo
Pastorius-Zawinul,zdatně sekunduje Shorter.Jako by zde zazněla předzvěst toho co uslyšíme později na albu Heavy Weather.Moje snad nejoblíběnější skladba
celého alba.Houkání lodních sirén nás přenáší na Gibraltar - perfektní úvod a opět skvělá rytmika Johnson-Thompson nad kterou se vznáší dialog Zawinulova syntezátoru a saxu Wayne Shortera.Elegant
People je snad nejjazzovější z celého alba.Three
Clowns - připomíná mi jedno z období JAZZu Q.Barbary
Coast- geniální Jaco Pastorius.Herandnu -dialog
každého s každým na závěr.Doporučuji volume na pravou stranu- jen tak lze vychutnat všechny zvuky
z černého trhu jak nám je servíruje Weather Report.
reagovat

PaloM @ 05.08.2008 20:03:49
Nesporná kvalita, stále aktuálne album pri dnešnom zájme o world music. Kto ešte nepozná a má záujem o túto kapelu, odporúčam "Forecast:Tomorrow" (2006),
čo je box 3CD+DVD, kompilácia z celej tvorby + koncert, s úžasnou knižočkou, možno vhodné aj pre zberateľov. Ja som do toho investoval a k tomu CD "Black Market" + "Heavy Weather" a dodnes neľutujem. Totiž, nemal som dovtedy žiadnu platňu s nimi.

PaloM @ 03.08.2012 08:39:43
Po takmer 4 rokoch som investoval do kompletnej diskografie na CD... (obaly sú mini repliky LP po 3 a 4 €).