Reakce na recenzi:

Snake - @ 27.12.2014

Prolog : "Zdolat zemskou tíži, vzducholodí zkus, pod hladinou odraz, Nautilus. Cesta kolem světa, osmdesát dní, ze všech stran se naráz rozední."

Soňa Smetanová - "Oblouk"


Futurum. Původně vedlejší projekt, později regulérní skupina, která vykrystalizovala kolem Miloše Morávka a Romana Dragouna, v té době působících v legendární art rockové formaci Progres 2. Futurum jsou pevně spjati s osmdesátými lety, ve kterých se jim podařilo natočit dvě alba - Ostrov Země (1984) a Jedinečná šance (1987). A právě na prvně jmenované bych chtěl nyní v krátkosti upozornit.

Hudbu se vůbec nezdráhám označit jako progresivní, dílem pulsující, dílem až relaxačně klidnou a melodickou, co navodí příjemnou náladu a povzbuzuje představivost. Setkáváme se tu především s rockem, někdy to pumpuje, někdy malinko funkuje a do pozdně podzimních barev halí všudypřítomný hřejivý zvuk syntezátorů. Dragounův vokální projev je civilní, zpívá bez nějakých manýrů, ale s citem a perfektně vyslovuje. Rozumět je mu tak každé slovo, což můžeme s ohledem na texty písní jen pochválit. Jsem starej nekulturní barbar, poezii se vyhýbám, jak čert kříži, ale před slovy dvorní textařky Soni Smetanové smekám klobouk. Rockovým textům jsem nikdy nepřikládal větší důležitost, dostatečně širokou škálou emocí na mě dokáže zapůsobit hudba samotná, ale v tomhle případě mi její verše otevírají bránu do nové dimenze. Marně přemýšlím, jestli mě nějakým zvláštním způsobem zaujaly texty u některé v současnosti působící rockové skupiny, ale vhodný příměr mě napadá snad jen s ostravskými art rockery Kazachstán.

Je to velmi dobré a kompaktní album, nebudu ho tedy tentokrát rozebírat kus za kusem. Z těch rychlejších skladeb bych vypíchnul hned úvodní pecku Spěch, rytmickou lahůdku Sluneční město, nebo Oblouk. Ze skladeb meditatevnějšího charakteru bych mohl jmenovat Kámen tvář, Hledání, nebo závěrečnou, atmosférickou instrumentálku Genese, ale ani ty ostatní si s výše uvedenými v ničem nezadají. Všechny jsou skutečně výborné a ani o jediné skladbě tak nemůžu říct, že by byla vycpávkou. Nahrávka zní i po těch třiceti letech svěže a její, zprvu trochu nenápadné kouzlo, roste s každým poslechem.

LP Ostrov Země mi vyjímečně sedlo a vyjímečné tak bude i mé dnešní hodnocení. Za pět.


Epilog : Na závěr ještě pár faktů. V současné době je ještě na trhu posledních pár kousků reedice "Jiří Vaněk" z roku 2009. Ta obsahuje singly Juliet / Po kapkách a Superměsto / Zóny lidí, potom kompletní album Ostrov Země a na závěr koncertní a prodloužené verze skladeb Juliet a Oblouk. Zajímal jsem se i o další osud textařky Soni Smetanové. Ta po vstupu do svazku manželského začala používat příjmení Skulová a je úspěšnou právničkou. O tom, že by vydala sbírku svých básní mi není nic známo, ale napsala několik odborných publikací. Přátelům na pgb děkuji za doplňující informace.