Futurum - Ostrov Země (1984)

19.05.2015 Petr87 | #

1984:
Československé hudební žebříčky začíná po(s)tupně obsazovat Janečkova mafie v čele s mazlíky jako Míšou Dejvem, Pavlíkem Horňákem aka normalizačním Džastýnem Bíbrem, Markétou Muchovou aj... a začínají cíleně kur.it hudební vkus mnoha mladým lidem (není nic smutnějšího, než když člověk vidí dnešní padesátníky křepčit na "Holky z naší školky" nebo "Poupata").
...Mno, tak v těchto veksláckých dobách vychází, pro mne jedna z nejlepších desek československé rockové hudby, "Ostrov Země", brněnské skupiny FUTURUM, založené "utečenci" z PROGRES 2 a SYNKOP - Romanem Dragounem, Milošem Morávkem, Emilem Kopřivou a Romanovým kamarádem z dětství, bubeníkem Janem Seidlem...

Hudba pro toto album vznikala údajně v dosti velkém spěchu, při jam sessions... Ale to kompozicím rozhodně nijak neublížilo.
Deska je plná energické, moderní rockové hudby s výbornými texty z pera brněnské básnířky Soni Smetanové.

Placku otevírá velmi dobrá skladba Miloše Morávka s názvem "Spěch".
Nemůžu si pomoci, ale v té úvodní kytarové exhibici slyším jistou podobnost s instrumentálkou "Ozvěny" z progresáckého alba Třetí kniha džunglí... A trochu zde cítím i inspiraci PRAŽSKÝM VÝBĚREM...

"Vyplouvám I." je autorským dílem Romana Dragouna s výraznými, atmosférickými syntíky, navozujícími takřka snovou atmosféru... A ten zpěv - no nádhera.

Ostrov Země... Skvělá, funkově dusající, rytmická kompozice z dílny Emila Kopřivy... To sólo na bicí uprostřed skladby je perfektní.

Kámen tvář... Takřka meditativní věc z pera Miloše Morávka, unášející posluchače až někam do exotických krajin.

Sluneční město... Syntíkový úvod, silně inspirovaný britskými TANGERINE DREAM otevírá jednu z mých nejoblíbenějších skladeb na albu...
Výborná, dynamická kompozice, postavená na výrazných klávesách a skvělé kytaře.

Stopy... V porovnání s ostatními, poněkud jednodušší skladba s opakující se kytarou... Není špatná, ale že by mne nijak chytla za srdce - to ne.

Hledání... Autorský příspěvek Jana Seidla, né nepodobný skladbě "Kámen tvář", s podobnou meditativní, tajemnou atmosférou, vybudovanou na výrazných klávesách.

Oblouk... Další příspěvek na albu pocházející z pera Jana Seidla... Rychlá, pulzující skladba, opět postavená na výrazných syntezátorech, s výborným pěveckým výkonem Romana Dragouna.

Vyplouvám II... Repríza atmosférické Romanovy skladby z první části alba, s lehce pozměněným textem...

Genese... Fantastická, odlehčená instrumentální kompozice Emila Kopřivy, která takřka unáší do oblak... Výborný závěr!

Je více než jasné, že v tehdejší záplavě bezduchého a vtíravého normalizačního popu a diska, musela tato deska působit jako totální zjevení, tím jsem si jistý...

Skvělé dílo, které i dnes zní stále výborně a svěže...

Pět hvězd je jasných!
reagovat

Snake @ 19.05.2015 16:44:48
Souhlas ! A jsem rád, že se ti to líbí...

kali @ 19.05.2015 18:40:03
Pro mě další ze zbytečných a naprosto uměle přeceňovaných skupin. Byla tu u nás ve městě taky jedna taková, řekl bych o hodně lepší, ale producent byl ožrala, tak to nikam nedotáhli. Nežádám žádnou diskusi, vyjadřuji jen svoji svobodnou vůli a názor na jednu českou kapelu.

merhaut @ 19.05.2015 19:07:55
Kali, evidentně trpíš obsedancí.

kali @ 19.05.2015 19:17:43
Řediteli zeměkoule, tebe beru vážně asi tak, jako bradavici na své řiti. Dneska ses předvedl s upoutávkou na knihy pana Jiřího Černého. Dáš odkaz a ještě radši vše zkopíruješ. Nepij, nefetuj a neblbni, jsi dost starej, máš dividendy, nech nás, prosté lidi v klidu žít. Futurum prostě neberu vážně, obsedante.
A tebe už vůbec ne.

Brano @ 19.05.2015 19:17:49
Nechcem vyvolávať diskusiu,len si poviem svoj názor.Ostrov země je Hudba na rozdiel od tých japonských "avantgardných" pičovín.Amen.

Snake @ 19.05.2015 19:22:04
Smutné...

Mám dojem, že se tu bude brzy mazat. A možná i banovat :(

Mayak @ 19.05.2015 19:23:51
ad Petr87: fajn recka, palec hore, v pohode píš takto ďalej ...

Brano @ 19.05.2015 19:33:37
Radšej banovať,ako hamovať :-)

yngwie3 @ 19.05.2015 19:54:42
Skvelá recenzia na skvelý album ...

Začínam mať obavy, že stránky Progboardu napadol vírus s Landmarksu a pácha cielené škody ...

Petr87 @ 19.05.2015 20:48:48
FUTURUM jako zbytečná skupina?
Hmmm...
Zásadně nesouhlasím - ale to je asi tak jediné, co můžu dělat...

Borek @ 19.05.2015 21:20:03
Merhautovi dík za echo na novou knihu Jiřího Černého (ti bystřejší si po otevření odkazu jistě raději rozkliknuli podrobný obsah, než aby znovu tupě četli anotaci), kalimu za další ukázku dobré práce se siderickým informačním kyvadlem. Pro zvýšení psychotronické gramotnosti národa toho snad ani Cibulka nedělá tolik...

EasyRocker @ 20.05.2015 05:06:17
Hm, to nám tady ten nekonfliktní chod diskusí moc dlouho nevydržel - navíc pokud se nemýlím z řad lidí, kteří byli banováni dosti nedávno. Reakce na sebe nenechá dlouho čekat a zase nás tady čekají virtuální přestřelky. Jasný osobní útok, který má co dělat v soukromém mailu, ale rozhodně ne tady.

P.S. Za sebe se přiznám, že mě tady tahle atmosféra v poslední době dost otravuje a nechodím sem a nepíšu ani zdaleka tak, jako v minulosti. A nevím, jestli to podobné výplody nějak vylepší... :-/

zdenek2512 @ 20.05.2015 06:15:37
Mám pocit, že to tam kali napsal, je to jeho názor se kterým může každý buď souhlasit, nebo jej respektovat. To, že do diskuse někdo zapojí s urážkami hudbu, která se mu nelíbí, a jiný napadne urážkami kaliho, to už je trochu jinde a kali se pouze bránil napadení..

hejkal @ 20.05.2015 06:32:54
Petr87 - môžem ťa poprosiť, keď budeš vkladať recenzie, zmažeš si na konci voľné enterované riadky, aby to zbytočne nevytváralo prázdno medzi recenziami? Vďaka. Opravil som ti to v recenziách.

Petr87 @ 20.05.2015 07:09:25
Ahoj. Pokusím se na to dát příště pozor... Jinak díky.

hejkal @ 20.05.2015 07:10:38
Rado sa stalo.

Sajgon3 @ 20.05.2015 19:16:07
Tiež sa zapojím s pár vetami - napísať , že FUTURUM je preceňovaná skupina , je naozaj troška silné kafé - osobne si myslím, že niektoré ich vecičky sú naozaj skvelé - ono hlavne Roman Dragoun je jeden z mála skladatelov, ktorý aj keby napísal nejakú tú popovú vec, tak by to ako pop neznelo - viď jeho sólové počiny. Tento album má svoje pevné miesto v českej progrock-scéne. Je tiež pravdou, že slovné prestrelky, ktoré už riešia hudbu len okrajovo , sú naozaj zbytočné. Napríklad ja osobne som tu našiel zopár kapiel, ktoré podľa mňa na progboard vôbec nepatria, ale beriem to tak, že "výber" je dopredu odobrovaný a nikomu to nebudem vyčítať a pod. Myslím, že to tu už dávnejšie bolo uvádzáné - ako to udržať v medziach slušnosti. Jo , ale to len tak na okraj - vrátim sa k FUTURákom - kvalita a tej nie je nikdy dosť -)

b.wolf @ 20.05.2015 19:36:34
Naprostý souhlas, když jsem na Futuru byl tady divadle, ta hudba byla totální šok. Pořídiljsem jak desky, tak plakáty a kdykoliv jsou Futurum aProgres poblíž, neváhám. Sluneční město a kámen tvář i dnes super tracky. 5/5

kali @ 20.05.2015 19:48:13
Já jen k sajgon3. Jestli je to silné kafe? Není. Je to deska, kterou nemusím.

A všem ostatním doporučím nemotat se v začarovaném kruhu, jít vpřed a poslechnout si opravdu parádní muziku, která se jmenuje:

Roman Dragoun And His Angels - Andělé ve studiu Sono.

Pane, to je námaz!!! Sono a Milan Cimfe, to má grády.

Míra Barabáš - trubka, Filip Benešovský - basa, Radek Kašpar - sax, Miloš Švec - kytara, Ondřej Pomajsl - bicí.

Tohle se fakt povedlo a díky FT Records.

Brano @ 21.05.2015 19:31:07
Ospravedlňujem sa za to extrémne sprosté slovo.Mrzí ma to.Čo už,stalo sa,a ako sa hovorí u nás-pozde biť riť keď sa posrala. :-)

EasyRocker @ 22.05.2015 05:09:20
Zase tady bude někdo tlačit, co je "vyvolávání duchů" a co je jediný, pravý, skutečný a pomazaný progres. Co když má takhle každý ze šesti miliard lidí na planetě jiný pár uší a slyší a cítí to zkrátka jinak? To ne, co?

Blahoslavení...

EasyRocker @ 22.05.2015 08:34:18
Úhybné manévry a hra se slovy.... teď už tu větu dopovím: blahoslavení chudí duchem...

"A všem ostatním doporučím nemotat se v začarovaném kruhu, jít vpřed a poslechnout si opravdu parádní muziku, která se jmenuje:"

není vyjádření vlastního názoru, ale mentorování. Názor na Futurum mu nikdo nebere ani nesebral...

EasyRocker @ 22.05.2015 08:39:18
Jinak s tím, co se v diskuzích teď děje ze všech stran, je nasnadě, zde vůbec diskusi nechat, byť si myslím, že zrušení by byla strašná škoda a ještě by tady spousta lidí odešla. Ale moderátorům tedy nezávidím, protože neustále skenovat všechno, co se tu napíše, a oddělovat zrno od plev, to je nevděčné a navíc zdlouhavé...

27.12.2014 Snake | #

Prolog : "Zdolat zemskou tíži, vzducholodí zkus, pod hladinou odraz, Nautilus. Cesta kolem světa, osmdesát dní, ze všech stran se naráz rozední."

Soňa Smetanová - "Oblouk"


Futurum. Původně vedlejší projekt, později regulérní skupina, která vykrystalizovala kolem Miloše Morávka a Romana Dragouna, v té době působících v legendární art rockové formaci Progres 2. Futurum jsou pevně spjati s osmdesátými lety, ve kterých se jim podařilo natočit dvě alba - Ostrov Země (1984) a Jedinečná šance (1987). A právě na prvně jmenované bych chtěl nyní v krátkosti upozornit.

Hudbu se vůbec nezdráhám označit jako progresivní, dílem pulsující, dílem až relaxačně klidnou a melodickou, co navodí příjemnou náladu a povzbuzuje představivost. Setkáváme se tu především s rockem, někdy to pumpuje, někdy malinko funkuje a do pozdně podzimních barev halí všudypřítomný hřejivý zvuk syntezátorů. Dragounův vokální projev je civilní, zpívá bez nějakých manýrů, ale s citem a perfektně vyslovuje. Rozumět je mu tak každé slovo, což můžeme s ohledem na texty písní jen pochválit. Jsem starej nekulturní barbar, poezii se vyhýbám, jak čert kříži, ale před slovy dvorní textařky Soni Smetanové smekám klobouk. Rockovým textům jsem nikdy nepřikládal větší důležitost, dostatečně širokou škálou emocí na mě dokáže zapůsobit hudba samotná, ale v tomhle případě mi její verše otevírají bránu do nové dimenze. Marně přemýšlím, jestli mě nějakým zvláštním způsobem zaujaly texty u některé v současnosti působící rockové skupiny, ale vhodný příměr mě napadá snad jen s ostravskými art rockery Kazachstán.

Je to velmi dobré a kompaktní album, nebudu ho tedy tentokrát rozebírat kus za kusem. Z těch rychlejších skladeb bych vypíchnul hned úvodní pecku Spěch, rytmickou lahůdku Sluneční město, nebo Oblouk. Ze skladeb meditatevnějšího charakteru bych mohl jmenovat Kámen tvář, Hledání, nebo závěrečnou, atmosférickou instrumentálku Genese, ale ani ty ostatní si s výše uvedenými v ničem nezadají. Všechny jsou skutečně výborné a ani o jediné skladbě tak nemůžu říct, že by byla vycpávkou. Nahrávka zní i po těch třiceti letech svěže a její, zprvu trochu nenápadné kouzlo, roste s každým poslechem.

LP Ostrov Země mi vyjímečně sedlo a vyjímečné tak bude i mé dnešní hodnocení. Za pět.


Epilog : Na závěr ještě pár faktů. V současné době je ještě na trhu posledních pár kousků reedice "Jiří Vaněk" z roku 2009. Ta obsahuje singly Juliet / Po kapkách a Superměsto / Zóny lidí, potom kompletní album Ostrov Země a na závěr koncertní a prodloužené verze skladeb Juliet a Oblouk. Zajímal jsem se i o další osud textařky Soni Smetanové. Ta po vstupu do svazku manželského začala používat příjmení Skulová a je úspěšnou právničkou. O tom, že by vydala sbírku svých básní mi není nic známo, ale napsala několik odborných publikací. Přátelům na pgb děkuji za doplňující informace.



reagovat

Kristýna @ 29.12.2014 22:21:52
Futurum R. Dragouna bylo u nás v osmdesátých letech jistě zjevením, neméně zajímavý je však fakt, že i dnes je kapela podobně vitální jako v době nahrávání tohoto alba. Osobně jsem navštívila koncert Futura u příležitosti 30. jubilea založení skupiny a byla jsem velmi příjemně překvapena - Dragoun byl naprosto bezchybný, utvrdil mě v názoru, že je na naší scéně jedinečnou (nenahraditelnou) personou, a stejně tak i zbytek kapely. Jedinou výjimkou byl Miloš Morávek, který se občas solidně ztrácel a "odkoukával", co hraje kolega Kopřiva. Nicméně mě Futurum dokázalo přesvědčit o svých hudebních kvalitách i třicet let od vydání Ostrovu Země, což je skutečně úctyhodné. Díky, Snakeu, za recenzi. Ztotožňuji se s tvým hodnocením.

Snake @ 30.12.2014 08:30:22
S Futurum naživo jsem bohužel neměl tu čest, ale protože nějak nepodařilo se mi sehnat cd s albem Jedinečná šance, koupil jsem si aspoň "narozeninové" dvd k 25.výročí vzniku kapely. A tam to Futuru - podporovaném sboristkami a dechovou sekcí - šlape skvěle. Díky za tvůj názor.

07.07.2011 Petr Gratias | #

Brněnská skupina Futurum (kterou tvoří dva rodáci z jihočeského Písku) byla v první polovině osmdesátých let skutečným zjevením. Brno se vezlo na artrockové vlně (Progres 2 a Synkopy s Oldřichem Veselým), ale třebaže v obou jmenovaných skupinách byly tendence vzdálit se kompozičně rozmáchlým celkům, posluchači je stále víceméně vnímali jako představitele scénicky náročné tematické hudby. Odklonem od těchto tendencí měla být právě kapela Futurum, která měla reagovat na nové hudební trendy anebo odlišné hudební deriváty artrockového pojetí.
Nespravedlivě se o kapele vyjádřil jeden z pražských kritiků, který je nazval „další nudnou Vesmírnou odysseou“, aniž by citlivěji nahlédl pod povrch jejich hudby a snažil se proniknout ke kořenům.
Přiznám se, že psát o kapele není pro mě úplně jednoduché, protože se s Romanem, Milošem, Honzou a i Emilem známe a o dobrých známých a kamarádech by se mělo psát tak, abyste jim nedávali příležitost si to s Vámi „vyřídit“. Samozřejmě trochu přeháním. Nicméně hudební novinář by měl umět napsat recenzi v tomto případě….
Když kapela počátkem r. 1983 vznikla, nebyl to úplně bezbolestný porod. Klávesový hráč a zpěvák Roman Dragoun a kytarista Miloš Morávek totiž opustili Progres 2, což Zdeňkovi Klukovi a Pavlu Pelcovi na nějaký čas způsobilo vrásky, ale také odchod kytaristy Emila Kopřivy od Synkop bylo vnímáno jako zrada (zvláště když společně s ním odešel ze Synkop i výtečný zvukař Holek). Tak už to v tom muzikantském světě někdy chodí… Bylo řečeno, že Dragoun a Morávek už nechtějí proplouvat pinkfloydovskými plochami a chtějí do hudby vložit jiné prvky. Tohle všechno měla vyřešit nová skupina, jejíž premiéra byla s velkou pozorností sledována a vyhodnocována.
Neočekával jsem nějaké hudební dobrodružství ve stylu Pražského výběru, ani žádný heavymetalový derivát, ale předpokládal jsem výraznější nástup elektroniky a jiného rytmického pojetí…

SPĚCH – kytarové intro Morávka a Kopřivy navodí průzračnou atmosféru a strojově přesná rytmika bicích nástrojů Seidla vykazuje výrazný hráčský potenciál. Je třeba upozornit na to, že skupina Futurum neměla v tomto období obsazen post baskytary a basovou linku zajišťovaly Dragounovy klávesy. Hudba je svěží, plnokrevně zhuštěná a barevně proměnlivá, nezatěžkaná nějakými překomplikovanými rytmickými obrazci. To ovšem neznamená, že bychom měli mít pocit nějaké jednoduchosti. Seidlovy bicí nástroje jsou velmi přesné jako metronom a vykazují velký energetický potenciál, nejsou ale zhuštěny v nějakých jazzrockových obrazcích a to albu velmi prospívá. Dragoun zde vrství klávesové zvukové tapety a také jeho hlas zní jinak, než jak jsme byli zvyklí u Progres 2, nebo ještě dříve u hardrockové Regenerace. Protahované zpívané koncovky reagují na dobové trendy své doby….

VYPLOUVÁM I – majestátní úvod vrstevných synthesizerů nabízí vesmírný prostor pro zpívanou poezii. Dragoun se dokáže do textu nádherně položit a znovu si uvědomíme, že máme co dělat s opravdu mimořádným zpěvákem. Má jasný hlas a čistý a srozumitelný projev. Jako posel z dávných časů, který přináší závažnou výzvu…

OSTROV ZEMĚ – rychlá kytarová přediva Kopřivovy a Morávkovy kytary hrají ve vzájemné shodě. Jeden dodává rychle barevně nezkreslené doprovody a druhý zkreslený zaoblený kytarový tón. Jsou těkavá a měnivá a drolivé doprovody se ženou zběsile kupředu jako větrný vír, které před sebou pohání Seidlova bubenická baterie. Opakující se basový riff pouze doplňuje mezeru mezi důraznými basy. Skladba jakoby se nechtěla absenci basů vůbec dotýkat pozemské přitažlivosti, ale vznášet se nad zemí a naopak vzlétat ještě výš. Seidl rozjede polyrytmické bubenické eskapády v přesných konturách, ale stále drží onen zběsilý rytmus s neochvějnou sebejistotou….

KÁMEN TVÁŘ – už tady vnímáte zcela odlišné pojetí bubenických polyrytmů. Seidl dokáže hrát technicky složitě, i minimalisticky stručně a přímočaře a zde jeho úloha hraje zcela zásadní roli. Harmonie není nijak komplikovaná, ale aranžmá skladby je přesně vytvořené na míru jako pečlivě sestavená intarzie. Mňoukavě ohýbané tóny kláves a Dragounův hlas je provázen ozvěnou, což vytváří zajímavý kontrast. Je třeba říct, že Morávek na albu použil poprvé model analogového kytarového synthesizeru, což byla docela futuristicky pojatá progrese. Kytarový synthesizer Avatar používal v té době jenom Radim Hladík a neočekávalo se, že by někdo z mimobrněnských kapel dokázal aplikovat tuto novou technologii do hudby. „Edison“ Morávek byl ovšem novátorem od dávných dob a bylo jen otázkou času, kdy i on „promluví“ do obecného vývoje kytarového tónu.

SLUNEČNÍ MĚSTO – elektronické pojetí skladby zde získává jakýsi novovlnný odér. Nejsem si jistý, jestli výrazná basová figura na klávesách je všespasitelná, ale kapela to takhle v té době cítila a tak elektronické obrazy zvuku byly žádaným zbožím a jejich futuristická zvukomalba měla reagovat na trendové ambice zahraničních kapel té doby. Tónová těkavost a rytmická proměnlivost je ovšem v mezihře preparovaná sólem přiostřené elektrické kytary. Posluchač musí sledovat velmi pozorně dvě linie – obsah poměrně složitého zpívaného textu a zároveň hudební linku s elektronickým kouzlením. Zajímavý obraz science-fiction v hudbě v barevných konturách….

STOPY – Morávkova skladba přináší další minimalisticky pojatou kompozici. Není harmonicky košatá a zase se zde všechno odvíjí od základního hudebního motivu s přesným prokreslováním jednotlivých akcentovaných dob. Vedle údernost bicí baterie vstupují do tématu připojené percussion. Pouze prokreslují rytmickou linku ale mají zajímavou účinnost. Zajímavě vypadá uvnitř skladby implantované sólo na synthesizery a jeho rytmické proměny. Vrstvení rytmických běhů stále udržuje napětí a žhaví energii, která přitápí pod bublajícím kotlem. Velice zajímavé pojetí kompozičního prostoru v aranžérských postupech….

HLEDÁNÍ – minimalisticky znějící kytarové tóny vystřídají destruktivní elektronické tóny, které mají bzučivě vtíravý až nepříjemný zvuk jako zubní vrtačka a dále se do rytmické struktury vkrádají synthesizerové zvukové kresby a hutný sound se v basech rozprostře pod skladbou jako temné podzemí. Ani zde nevnímáte konkrétní melodickou linku, ale za to o to zostřeněji vnímáte napůl zpívaný a napůl deklamovaný projev s ortelným vyzněním a jistým tajemnem…

OBLOUK – elektronické bzučení se prolíná se základní rytmickou linku, rozvolňovanou chvějivými vibracemi. Seidlovy bicí nástroje dostávají příležitost v bubenických eskapádách vstoupit do schématu. Ano, tady konkrétně cítím vliv King Crimson posbíraný mezi alby Discipline a Three Of A Perfect Pair… Jakmile ovšem Roman Dragoun vstoupí do skladby svým zpěvem tak je tento dojem zvrácen a skladba získává nový rozměr, ve kterém je prostor pro sólo na synthesizer, ale i přeznívající elektrické flažolety na kytaře. Skoro se mě chce říci, že právě touto skladbou se dostali Futurum hudebně asi nejdál, i když je obecně dost obtížné konkrétně pojmenovávat strukturu skladeb. Hudební ztvárnění na mě ovšem promlouvá v této skladbě asi nejcitlivěji. Naléhavé výkřiky doprovázející Dragounův zpěv i minimalisticky se opakující schéma připomínají složitý pekelný stroj. Výtečné aranžmá po všech stránkách, umocňující celkový gradující dojem, vrcholící závěrečnou explozí….

VYPLOUVÁM II – dlouhé tóny synthesizeru kreslí jako potemnělé černofialové vize a dělají prostor vroucnému zpívanému projevu Romana Dragouna. Vrací se nám první část schématu druhé skladby. V tomhle plošném pojetí suverénně vynikne nejen Dragounova interpretace, ale především se můžete soustředit na zpívané sdělení do nejjemnějších detailů…

GENESE – úderné bicí nástroje – velmi dobře nazvučené, přinášejí zásadní údery a několik kreativních neokázalých breaků a nadnášení zvukomalbou kláves a bzučících kytar a kytarového synthesizeru vytvářejí prostorovou majestátnost a obecně širokou hudební kontemplaci simulující plující vesmírnou loď zamlženým prostorem. Závěr chtě nechtě přináší jakousi artrockovou pompéznost, rozvíjející harmonickou košatost, která v tak pompézní míře na albu nebyla zastoupena, dovádějící skladbu do závěru.

Jestliže v Progres 2 byl Roman Dragoun součástí celku, kapela Futurum mu dala jednoznačně frontmanský prostor. Bylo to zjevné především v pěvecké výpovědi. Autorsky se skupina podělila o prostor víceméně stejným dílem ve členské základně, ale řekl bych, že to byl především on, kdo vytvářel základní obraz o skupině. Texty zpívaných skladeb vytvořila brněnská textařka a básnířka Soňa Smetanová, které se dokázala ponořit do složitého světa hudebních představ duchovně založeného kumštýře, jako je Roman Dragoun. Poetický svět Smetanové měl opravdu zvláštní rozměr – možná bych mohl použít s nadsázkou příměr „Peter Sinfield v sukních“, ale je to jen příměr, nic víc. O Romanovi Dragounovi by se dalo hovořit jako o osobitém hudebním lyrikovi a poetickém rockerovi, jehož duše je hluboce ponořená v pocitech a svébytných hudebních obrazech.
Kapela od své premiéry získala velkou oblibu u nové generace rockerů a zejména lidí, kteří chtěli slyšet lidské slovo a nové hudební vyjádření a tak se dalo hovořit i o jistém kultu, který kapelu provázel. Nezamotával bych se do příměrů, že z jejich hudby lze vycítit vliv King Crimson osmdesátých let nebo Talking Heads, to ať vyhodnotí posluchač sám….
Za gorbačovovské perestrojky v r. 1987 vychází druhé album skupiny a byly připraveny podklady pro plánované třetí album…
V r. 1988 se skupina ale rozchází, protože Roman Dragoun a Jan Seidl přijali nabídku kytaristy Michala Pavlíčka ke členství ve skupině Stromboli, protože klávesová hráčka Vendula Kašpárková a bubeník Klaudius Kryšpín emigrovali do Austrálie a Pavlíček měl snahu kapelu udržet v aktivní podobě a tím si zajistit trvalejší přízeň náročnějšího rockového publika…
Po r. 2000 byla kapela Futurum obnovena v původní sestavě a hraje sporadicky vlastně do dnešních dnů.
Pro řadu posluchačů a některé hudební novináře navzdory cílené snaze o odlišení jsou Futurum vnímáni jako třetí brněnská artrocková legenda…
Domnívám se, že první album skupiny Futurum – Ostrov Země na plný počet hvězdiček dosáhne. Jsem o tom alespoň přesvědčen. Dávám jich tedy pět!







reagovat

Cossack @ 07.07.2011 20:34:39
Souhlasím a dodávám: Druhé jakbysmet (když už 6 není k dispozici)!
P.S. Petře, zase jsme v těch „zatracených” 80. letech, všímáš si...? ;-)

PaloM @ 08.07.2011 05:00:17
Priznávam, že kupodivu skupina Futurum ma na prvé počutie nezaujala a pritom brnenskú hudobnú scénu v celom spektre žánrov mám veľmi rád. Asi som nevenoval dostatočnú pozornosť, čo by som mohol ešte napraviť. Vďaka za ďalšiu zaujímavú recenziu (len tých písmenok na čítanie je veľmi veľa... :-) )

Petr Gratias @ 08.07.2011 07:34:53
Zdravím Cossacka a PalaM....
Ano, taky mě to napadlo, to jsou ta mnou
neakceptovatelná osmdesátá léta....
Vypadá to, že levá ruka neví co dělá pravá, že?
No, nicméně výjimky jsou povoleny (Pražský výběr, Stromboli, Dunaj, Laura a její tygři, Futurum...)
Dál už ale skutečně nejdu(hahaha).
Etc..., Dežo Ursíny, Fermáta - to jsou kapely, které nejsou ryzím produktem osmé dekády a mohu je poslouchat i v těchhle časech.
Měl jsem samozřejmě na mysli hlavně kapely, které vycházejí z estetiky té doby, Precedens, OK band, Dr. Max, Jižní pól, Letadlo, Jasná páka, Babalet, Garáž, Tango, Psí vojáci....
Zklamal mě ale hodně třeba Abraxas.
To jejich zmanévrování k nové vlně nebylo podle mě dobrá volba.
Zdravím, pánové!

@ 05.02.2013 14:14:03
No, přiznám se, že jste mi udělali radost. Už jsme myslel, že toto geniální album žeru jenom já...
P.S. Viděl jsem skupinu FUTURUM-Ostrov země v klubu SSM naživo ve kvadrofonním zvuku zhruba před 25lety, nikdy na to nezapomenu!

22.03.2008 Maxim | #

Tohle je muzika pro citlivé rockové srdce,pro nás kteří na tomhle vyrůstali,pro ty kteří se dovedou zaposlouchat a hodnotí až na konci celkového poslechu.Rozhodně to není hudba pro každého.Věřím že inteligentní muzika nezanikne v tomhle dnešním bahně.Čau.
reagovat

08.07.2007 Emilio | #

Velice povedená záležitost. Album působí uceleně, člověk má pocit, jako by to celé byla jedna stále se měnící skladba. Atmosféra - to je slovo, které vystihuje hlavní charakteristický znak alba. Vzpomínám si, jak mě snové melodie umocněné geniálními texty dokázaly dostat do úplně jiné dimenze. Dvoudílná skladba Vyplouvám ve mě vzbuzovala pocity mrazení snad i když jsem ji zrovna neposlouchal. Progres2 byla moje nej kapela mého mládí a tento počin beru jako bonus k progresácké diskografii.
reagovat

24.06.2006 b.wolf | #

skupinu futurum jsem poprvé viděl naživo, když mě brácha ukecal na jejich koncert. Byl ve Slováckém divadle u nás v Hradišti a pamatuju si, že se mi moc nechtěl. Až když mi řekl, že tam zpívá Romca Dragoun, co natočil s Progresákama Třetí knihu, šel jsem a nelitoval. Pořád slyším úvod Slunečního města a fakt je, že takovou muziku za komárů nikdo nehrát! Z té šedi naprosto vyčnívala!!! Opět za pět!
reagovat

Maxim @ 22.03.2008 17:21:46
Jasně kdo má rockové srdce a umí muziku trochu cítit,musí s tebou souhlasit.Ono je to 25 let kdy jsem je viděl na živo a jejich poslechovky nejsou pro každého,ale jak říkám,my co jsme neměli za komančů moc na výběr zůstáváme věrní tehdejší kvalitní muzice.Ahoj