Reakce na recenzi:

Petr87 - @ 19.05.2015

1984:
Československé hudební žebříčky začíná po(s)tupně obsazovat Janečkova mafie v čele s mazlíky jako Míšou Dejvem, Pavlíkem Horňákem aka normalizačním Džastýnem Bíbrem, Markétou Muchovou aj... a začínají cíleně kur.it hudební vkus mnoha mladým lidem (není nic smutnějšího, než když člověk vidí dnešní padesátníky křepčit na "Holky z naší školky" nebo "Poupata").
...Mno, tak v těchto veksláckých dobách vychází, pro mne jedna z nejlepších desek československé rockové hudby, "Ostrov Země", brněnské skupiny FUTURUM, založené "utečenci" z PROGRES 2 a SYNKOP - Romanem Dragounem, Milošem Morávkem, Emilem Kopřivou a Romanovým kamarádem z dětství, bubeníkem Janem Seidlem...

Hudba pro toto album vznikala údajně v dosti velkém spěchu, při jam sessions... Ale to kompozicím rozhodně nijak neublížilo.
Deska je plná energické, moderní rockové hudby s výbornými texty z pera brněnské básnířky Soni Smetanové.

Placku otevírá velmi dobrá skladba Miloše Morávka s názvem "Spěch".
Nemůžu si pomoci, ale v té úvodní kytarové exhibici slyším jistou podobnost s instrumentálkou "Ozvěny" z progresáckého alba Třetí kniha džunglí... A trochu zde cítím i inspiraci PRAŽSKÝM VÝBĚREM...

"Vyplouvám I." je autorským dílem Romana Dragouna s výraznými, atmosférickými syntíky, navozujícími takřka snovou atmosféru... A ten zpěv - no nádhera.

Ostrov Země... Skvělá, funkově dusající, rytmická kompozice z dílny Emila Kopřivy... To sólo na bicí uprostřed skladby je perfektní.

Kámen tvář... Takřka meditativní věc z pera Miloše Morávka, unášející posluchače až někam do exotických krajin.

Sluneční město... Syntíkový úvod, silně inspirovaný britskými TANGERINE DREAM otevírá jednu z mých nejoblíbenějších skladeb na albu...
Výborná, dynamická kompozice, postavená na výrazných klávesách a skvělé kytaře.

Stopy... V porovnání s ostatními, poněkud jednodušší skladba s opakující se kytarou... Není špatná, ale že by mne nijak chytla za srdce - to ne.

Hledání... Autorský příspěvek Jana Seidla, né nepodobný skladbě "Kámen tvář", s podobnou meditativní, tajemnou atmosférou, vybudovanou na výrazných klávesách.

Oblouk... Další příspěvek na albu pocházející z pera Jana Seidla... Rychlá, pulzující skladba, opět postavená na výrazných syntezátorech, s výborným pěveckým výkonem Romana Dragouna.

Vyplouvám II... Repríza atmosférické Romanovy skladby z první části alba, s lehce pozměněným textem...

Genese... Fantastická, odlehčená instrumentální kompozice Emila Kopřivy, která takřka unáší do oblak... Výborný závěr!

Je více než jasné, že v tehdejší záplavě bezduchého a vtíravého normalizačního popu a diska, musela tato deska působit jako totální zjevení, tím jsem si jistý...

Skvělé dílo, které i dnes zní stále výborně a svěže...

Pět hvězd je jasných!